Hans Watzlik

Hans Watzlik (16. prosince 1879 Dolní Dvořiště[1] – 24. listopadu 1948 Tremmelhausen) byl sudetoněmecký spisovatel.

Hans Watzlik
Hans Watzlik
Narození16. prosince 1879
Dolní Dvořiště
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. listopadu 1948 (ve věku 74 let)
Tremmelhausen
Západní Německo Západní Německo
Místo pohřbeníŘezno
Povoláníspisovatel a učitel
OceněníGoethe-Medaille für Kunst und Wissenschaft (1939)
Politická příslušnostNárodně socialistická německá dělnická strana
Sudetoněmecká strana
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Do nástupu nacismu

Hans Watzlik se narodil 16. prosince 1879 v Dolním Dvořišti v rodině místního poštmistra Johanna Watzlika a matky Eleonory.[1][p 1] Otec byl později přeložen do Horních Rakous, ale pak zpět do Českých Budějovic, takže své vzdělání Hans Watzlik završil na učitelském ústavu v Českých Budějovicích a v Praze. Pak nastoupil na různá místa na severozápadní Šumavě. Trvalým domovem se mu stalo Nýrsko, kde do září 1925 učil na chlapecké škole. Poté nastoupil dráhu spisovatele na "volné noze".[2]

Podporovatel nacismu

Již v roce 1925 konstatoval český tisk, že Hans Watzlik působí protičesky.[3] Podobné zmínky je možno nalézt i v jiných českých listech. Později byl členem Henleinovy Sudetoněmecké strany a na podzim 1938 po henleinovském puči ze 13. 9. se dočasně usídlil v Německu. Téhož roku se stal členem NSDAP.[4] Krátce po vzniku Protektorátu, 16. června 1939, již vystoupil v přítomnosti K. H. Franka a Konrada Henleina jako řečník na slavnosti německé university v Praze.[5]

Po 2. světové válce

Pro své pronacistické postoje byl krátce po ukončení II. světové války zatčen a rok vězněn v Klatovech. Jelikož se osobně neangažoval v nacistickém teroru, vyhnul se tvrdšímu trestu. V srpnu 1946 byl z Československa odsunut a 24. listopadu 1948 zemřel v Tremmelhausenu (dnes část Pettendorfu) u Řezna (Regensburg).

Dílo

Ve své době patřil k oceňovaným autorům. Jeho literární práce čerpá z tradice německého romantismu, života obyvatel Šumavy i jejich slovesnosti. Některé jeho práce byly přeloženy do češtiny. Za román Der Pfarrer von Dornloh (Farář z Dornlohu) dostal Watzlik v roce 1931 Československou státní cenu za německy psanou literaturu.[6][7].

Watzlik podlehl během 30. let nacistické ideologii, což se projevovalo i v jeho umělecké tvorbě. V nacistickém listu Völkischer Beobachter zveřejníl na 137 prozaických příspěvků a básní a ve svých románech a knihách pro mládež nadšeně velebil Adolfa Hitlera a Třetí říši.[4]

Česká vydání
  • Tři prosy (přeložil František Odvalil, třemi dřevoryty a kresbou vyzdobil Arnošt Hrabal, V Přerově, Bohuslav Durych, 1930)[8]
  • Jiřina (Erdmut, podivuhodné dětství děvčátka ze Šumavy, překlad František Odvalil, il. Fritz Loehr, V Praze, Vyšehrad, 1936)
  • Weberova romantická cesta (přeložila S. Möcklová, výzdoba knihy Zdeněk Guth, V Praze, Jos. R. Vilímek, 1944)

Během své vlastivědné práce shromáždil řadu lidových pohádek a pověstí. Část z nich se stala základem knihy Příběhy ze staré Šumavy, která byla vydána v letech 1974 a 1995. Antonín Rausch, který je uveden na obalu, je spíš překladatelem a nikoliv autorem v plném slova smyslu.[9]. V roce 1997 vydaná Watzlikova kniha Stizl, skřet Šumavský je na obalu bez uvedení autora.[zdroj?]

Posmrtná připomínka
  • Přes dvacet ulic v Německu (včetně Řezna) nese Watzlikovo jméno.[4]

Odkazy

Poznámky
  1. Příjmení otce i syna bylo v matrice zapsáno Vaclik, později úředně opraveno na Watzlik

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Hans Watzlik (k padesátinám, německy). Salzburger Volksblatt. 11. 12. 1929, s. 3. Dostupné online.
  3. Obrázek duševního Českoněmecka. Lidové noviny. 14. 2. 1925, s. 1. Dostupné online.
  4. Der Heimatdichter, der seine Heimat verrät (Básník vlasti, který vlast zradil, německy. Mittelbayerische Buchsprechungen. 27. 1. 2007. Dostupné online.
  5. Slavnost německé univerzity. Lidové noviny. 17. 6. 1939, s. 2. Dostupné online.
  6. Státní ceny literární a umělecké 1931. Lidové noviny. 28. 10. 1931, s. 9. Dostupné online.
  7. http://kulturportal-west-ost.eu/biographies/watzlik-hans-2/
  8. http://watzlik.eu/index.html
  9. http://www.kohoutikriz.org/priloha/watzl.php

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.