Handbuch des Schachspiels

Handbuch des Schachspiels (často jednoduše jen Handbuch, česky Příručka hry šachové) je německá šachová kniha prvně vydaná roku 1843 baronem Tassilem von Heydebrandem und der Lasou.[1] Kniha byla po mnoho desetiletí jednou z nejdůležitějších příruček šachové teorie, protože obsahovala kompletní rozbor všech do té doby známých šachových zahájení. Kromě toho v ní byly i pasáže o šachové historii a šachové literatuře.

Handbuch des Schachspiels
Autor	Tassilo von Heydebrand und der Lasa
Původní název	Handbuch des Schachspiels
Jazyk	němčina
Žánr	encyklopedie
Datum vydání	1843
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původním autorem knihy byl člen Berlínské šachové společnosti a skupiny Plejády Paul Rudolf von Bilguer.[2] Po jeho předčasné smrti roku 1840 se nedokončené práce ujal jeho přítel Tassilo von Heydebrand und der Lasa, který knihu dokončil a vydal jako spoluautor. Sám pak připravil ještě čtyři další vydání roku 1852, 1858, 1864 a 1874.[1]

Šesté vydání z roku 1880 připravil Constantin Schwede[3] a sedmé z roku 1891 Emil Schallopp za asistence Louise Paulsena.[3] Konečnou podobu pak knize dal v osmém vydání z let 1912 až 1916 Karl Schlechter.[3] Toto vydání mělo jedenáct dílů, 1040 stran a obsahovalo také příspěvky od Rudolfa Spielmanna, Siegberta Tarrasche a Richarda Teichmanna. Doplňky k osmému vydání vydal roku 1921 Jacques Mieses a roku 1930 Hans Kmoch.[3]