HTV-X

V květnu 2015 – v době kdy se teprve připravoval let lodi HTV-5 – japonské Ministerstvo školství, kultury, sportu, vědy a technologií oznámilo návrh na nahrazení HTV vylepšenou, cenově výhodnější verzí, předběžně nazvanou HTV-X.[1] V červnu 2015 byly zveřejněny základní záměry návrhu:[2]

• v co největší míře znovu použít konstrukci hermetizované sekce HTV,

• nahradit nehermetizovanou sekci (UPL), modul avioniky a pohonný modul HTV novým servisním modulem,

• neumisťovat náklad do nehermetizované sekce uvnitř kosmické lodi, ale na horní část servisního modulu.

Opětovné použití konstrukce hermetizované sekce mělo minimalizovat rizika a náklady na vývoj. Soustředění podpůrných systémů do servisního modulu mělo zjednodušit kabeláž a vedení potrubí, snížit hmotnost a výrobní náklady. Konečně umisťování nákladu, který nemusí být dopravován v hermetizované sekci, mimo kosmickou loď by umožnilo naložit objemnější náklad než do HTV, protože jeho rozměry budou omezeny pouze krytem na špičce nosné rakety, nikoli stěnami kosmické lodi.

V prosinci 2015 byl plán vývoje HTV-X schválen Strategickým ústředím pro vesmírnou politiku Úřadu vlády s tím, že v rozpočtovém roce 2021 se počítá se startem HTV-X1 (Technical Demonstration Vehicle) pomocí rakety H3.[3] Od června 2019 je podle nových plánů ISS od Integračního panelu pro plánování letů NASA start HTV-X1 stanoven na únor 2022,[4] což je v souladu s plánem (rozpočtový rok v Japonsku začíná dubnem a končí v březnu následujícího roku).

Od roku 2021 se uvažuje o další evoluční verzi HTV-X nazvané HTV-XG, která by převážela náklad na vesmírnou stanici Gateway v rámci programu Artemis.[5]

Konečná podoba HTV-X se skládá ze tří částí:[2][6]

• horní část lodi bude tvořit paleta univerzálního přepravního systému (Unpresurized Cargo Support System) pro upevnění nákladu, který nemusí být uložen v hermetizovaném modulu;
• 2.7 m vysoký centrální servisní modul, který by mohl fungovat i samostatně, protože bude kompletně zajišťovat všechny činnosti potřebné pro splnění mise včetně výroby elektřinu, k čemuž bude vybaven dvěma poli vyklápěcích solárních panelů schopných generovat 1 kW elektrické energie (oproti 200 W generovaným HTV),
• 3,5 metru vysoký hermetizovaný modul v dolní části sestavy (u HTV byl umístěn na vrchu sestavy a o 0,2 metru kratší) bude doplněn o přídavný boční přístupový poklop, který umožní pozdní nakládku na startovací rampě ještě 24 hodin před startem (oproti 80 hodinám u HTV).[6]

Loď bude měřit na výšku 8,0 metru, při maximálním využití prostoru v horní části až 10 metrů (HTV 9,8 metru), průměr bude 4,4 metru (stejně jako u HTV). K ISS se bude připojovat s využitím robotické ruky stanice, podobně jako HTV a některé další nákladní lodě (Cygnus nebo již nepoužívaná první verze Dragonů). Spojovací mechanismus bude umístěn ve spodní části hermetizovaného modulu.[6]

Na rozdíl od HTV budou z HTV-X odstraněny hlavní trysky a loď bude odkázána pouze na sadu menších motorů systému řízení umístěných v prstenci kolem servisního modulu. Palivové nádrže přitom pojmou o 30 % paliva více, než tomu bylo u HTV.[6]

Výsledkem celkového zjednodušení konstrukce a modernizace lodi bude snížení startovní hmotnosti HTV-X na 16 000 kg (z 16 500 kg u HTV), zatímco maximální hmotnost nákladu – včetně vaků a podpůrných konstrukcí (tzv. racků) – se zvýší na 7 200 kg (oproti 6 000 kg u HTV). Čistá hmotnost nákladu tak dosáhne 5 850 kg (u HTV 4 000 kg), z toho 4 070 kg v hermetizovaném modulu a 1750 kg na paletě univerzálního přepravního systému.[7] Navíc se podstatně zkrátí doba montáže nákladu na nosnou raketu ve vesmírném středisku Tanegašima – zatímco u HTV začínala 14 týdnů před startem, u HTV-X začne o 11 týdnů později. pouze (TNSC) byla u HTV-X ve srovnání s KOUNOTORI zkrácena. Mohou tak být pružněji uspokojovány potřeby jednotlivých majitelů nákladu.[8]

Lodi HTV-X k ISS budou vynášeny nosnou raketou H3 z japonského kosmodromu Tanegašima.

V současnosti agentura JAXA plánuje lety dvou lodí, HTV-X1 na únor 2022 a HTV-X2 na japonský rozpočtový rok 2023 (duben 2023 – březen 2024).[9]