HR 8799 b

HR 8799 b je exoplaneta v souhvězdí Pegase, která obíhá HR 8799, hvězdu typu lambda Boötis vzdálenou přibližně 129 světelných roků od Země. Její hmotnost činí 4 až 7 hmotností Jupiteru při poloměru o 10–30 % větším, než má tento plynný obr.[1] Planeta obíhá na orbitě ve vzdálenosti 68 AU, respektive 7 AU uvnitř od vnitřní hrany prachového disku hvězdy, s neznámou výstředností a periodicitou 460 roků, jako nejvzdálenější dosud známá planeta systému HR 8799.[2] Objevena byla americko-kanadským kolektivem Christiana Maroise 13. listopadu 2008 spolu s dalšími dvěma planetami tohoto systému z havajských observatoří Kecka a Gemini. K detekci byla využita technika přímého zobrazení.[2][3][4][5][6]

HR 8799 b

Extrasolární planeta
Srovnání velikosti HR 8799 b s Jupiterem (vlevo)
Elementy dráhy
Velká poloosa	~ 68 AU
Doba oběhu	~ 460 let
Hvězda	HR 8799
Fyzikální charakteristiky
Hmotnost	~ 5 +2 −1  MJ
Poloměr	1,2 ± 0,1 RJ
Hustota	~ 2,91 +1 −0,7  kg/m³
Teplota	~ 870 +30 −70  K
Objevení
Datum objevu	13. listopadu 2008
Objevitelé	kolektiv Christiana Maroise, observatoře Kecka a Gemini
Metoda objevu	přímé zobrazení
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 2009 bylo zjištěno, že Hubbleův vesmírný dalekohled (HST) přímo nasnímal planetu HR 8799 b již o jedenáct let dříve, roku 1998. Doporučena tak byla analýza archivních fotografií HST v hledání dalších exoplanet.[7] Vyjma původně nezpracovaných snímků došlo při sestavování profilu také k využití reanalyzovaných dat získaných v roce 2002 z teleskopu Subaru a v letech 2005 a 2007 z Keckovy observatoře.[8][9][10]

Systém širokopásmové fotometrie HR 8799 b v atmosféře odhalil hustější oblačnost, než jaká byla obvyklá u známých substelárních těles s větší povrchovou gravitací a stejnou efektivní teplotou.[11] Blízká infračervená spektroskopie indikovala prašnou atmosféru bohatou na vodík a nerovnováhu plynů CO / CH₄.[12]

Blízká infračervená spektroskopie provedená z Palomarské observatoře zjistila přítomnost čpavku a/nebo acetylenu, oxidu uhličitého a také stopy methanu.[13] Data z infračerveného spektra Keckova teleskopu v roce 2015 naznačila možnou existenci vody, oxidu uhelnatého a methanu.[14] Znovu provedená analýza dat z roku 2018 pak potvrdila vodu a oxid uhelnatý, ale přítomnost methanu zpochybnila.[15]