Hřib broskvový

Hřib broskvový (Rheubarbariboletus persicolor (Engel, Klofac, H. Grünert et R. Grünert) Vizzini, Simonini et Gelardi 2015) je hřibovitá houba z rodu Rheubarbariboletus. Jde o vzácný teplomilný druh, jehož výskyt v České republice nebyl spolehlivě doložen.

Hřib broskvový
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
PododděleníAgaricomycotina
TřídaAgaricomycetes
Řádhřibotvaré (Boletales)
Čeleďhřibovité (Boletaceae)
Rodhřib (Rheubarbariboletus)
Binomické jméno
Rheubarbariboletus persicolor
(Engel, Klofac, H. Grünert et R. Grünert) Vizzini, Simonini et Gelardi 2015
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synonyma
  • Boletus persicolor (Engel, Klofac, H. Grünert et R. Grünert) Hlaváček
  • Xerocomus persicolor Engel, Klofac, H. Grünert et R. Grünert 1996
česká jména
  • hřib broskvový
  • suchohřib broskvový

Vzhled

Makroskopický

Klobouk dosahuje 50–100 milimetrů, v mládí s podhrnutým okrajem, později klenutý, ve stáří až poduškovitý. Povrch je kalně oranžový až kalně červenooranžový, narůžovělý, u okrajů světlejší, ve stáří může vybledat. Pokožka je plstnatá, časem může olysávat, ale za běžných podmínek nerozpraskává na políčka.[1]

Rourky jsou nejdříve citronově žluté, ve stáří přecházejí do olivově žluté až žlutozelené. Na řezu modrají. Póry mají zprvu žluté zbarvení, stárnutím přecházejí do okrově až hnědavě žluté, poraněním modrají.[1]

Třeň dosahuje 50–60 (100) × 10–20 (30) milimetrů, zprvu bývá vřetenovitý, později válcovitý, k bázi se zužuje. Především horní část mívá živě žluté zbarvení, které směrem k bázi přechází v špinavě žluté, žlutookrové, nahnědlé, někdy i načervenalé. Může se objevit podélné žíhání.[1]

Mikroskopický

Výtrusný prach má olivově hnědou barvu, spóry mají 11–15 × 4,5–6 μm.[1]

Výskyt

Vzácný druh, který se vyskytuje v teplých oblastech nižších nadmořských poloh. Objevuje se v listnatých a smíšených lesích, kde roste pod duby. Fruktifikuje od července do října.[1]

Rozšíření

Roste v Evropě, známý je z Bulharska, Francie, Itálie, Španělska a dalších zemí.[1]

Záměna

Ochrana

V případě nálezu je vhodné informovat nejbližší mykologické pracoviště.[1]

Odkazy

Reference
  1. ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. S. 216.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.