Háran

První biblická zmínka o osobě jménem Háran se týká Abrahámova nejmladšího bratra, který zemřel ještě za života svého otce Teracha v chaldejském Uru.[6] Podle židovských vykladačů Háran zemřel v přítomnosti svého otce, který byl původně výrobcem a prodejcem model. Když se Háranův starší bratr Abrahám vzepřel modlářství svého otce a rozbil modly, které byly určeny k prodeji, postěžoval si Terach na chování svého syna Nimrodovi – tehdejšímu vládci Uru. Ten nechal Abraháma za trest vhodit do rozpálené pece a Háranovi dal na výběr – buď bude následovat Abraháma nebo jeho. Háran vsadil na vítěze a když viděl, že Bůh Abraháma z ohně zachránil, přidal se na stranu svého bratra. Nato také jeho Nimrod hodil do pece, ale Bůh jej nezachránil, protože „se vzepřel Nimrodovi nikoli z víry, ale pouze proto, že čekal i pro sebe zázrak“.[7]

Háran měl tři děti: syna Lota[8] a dcery Milku a Jisku.[9] Po smrti Hárana se Abrahám ujal svého synovce Lota a vzal si za ženu Sáru, kterou židovská tradice ztotožňuje s Jiskou, dcerou Hárana.[10] Abrahámův bratr Náchor si pro změnu vzal za ženu Milku. Těmito sňatky chtěli synové Teracha zmírnit bolest svého otce nad ztrátou svého nejmladšího syna.

Tento levita jménem Háran figuruje ve jmenném seznamu těch, kterým byla přidělena za krále Davida služba při Chrámu v Jeruzalémě.[11]