Hájovna (Kryštofovy Hamry)

Původní německý název Hegerhaus je složeninou slov Heger (hajný) a Haus (dům).[1] V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Hegerhaus (1680),[2] Hegershaus (1787) a Hegerhaus (1846).[1]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1680 a nachází se v přísečnické pozemkové knize, ve které je Hájovna uvedena jako nová dominikální osada na panství Přísečnice.[2] Osada zanikla vysídlením po roce 1945.[3]

Hájovna stávala v Krušných horách v katastrálním území Kryštofovy Hamry mezi Černým Potokem a Kryštofovými Hamry. Oblast je součástí okrsku Přísečnická hornatina a místo se nachází v nadmořské výšce asi 730 metrů.[4] Z půdních typů se zde na svahovinách svorů a fylitů vyvinul podzol kambický. Bývalou osadou protéká drobný potok, který je přítokem Černé vody.[5]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí osada stávala v chladné oblasti CH6,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −4 až −5 °C v lednu a 14–15 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 1000–1200 milimetrů, sníh zde leží 120–140 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30..[6]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 28 obyvatel (z toho čtrnáct mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 22 obyvatel, jejichž národnostní a náboženská struktura se nijak nezměnily.[8]

Hájovna se nikdy nestala obcí. Vždy byla osadou Kryštofových Hamrů, u kterých byla uvedena naposledy při sčítání lidu v roce 1950.[10]