Gutenbergova diskontinuita

Gutenbergova diskontinuita je část zemského obalu, která se nachází v hloubce 2900 kilometrů[1] od zemské kůry, což představuje přechod mezi spodním pláštěm tvořeného silikátovou taveninou a polotekutým jádrem tvořeným polotekutými kovy (hlavně železem a niklem). Mocnost vrstvy se na základě měření pohybu seismických vln odhaduje na 200 až 300 kilometrů a současně na změně jejich rychlosti a šíření byla tato vrstva i objevena.

Písmeno B označuje Gutenbergovu diskontinuitu

Nazvaná byla po německém geofyzikovi Gutenbergovi, který jako první předložil soubornou geofyzikální interpretaci vnitřních obalů Země a tak přispěl k poznání pochodů uvnitř Země. Občas se používá i označení D" („D double-prime“ nebo „D prime prime“).[2] Název pochází od matematika Keith Bullena, který publikoval v roce 1942.