Gustav Nagel

Carl Gustav Adolf Nagel, vystupující jako gustaf nagel (28. března 1874 Werben15. února 1952 Uchtspringe) byl jedním z potulných kazatelů v Německu na počátku 20. století a součástí hnutí označovaného jako Inflační svatí.

Gustav Nagel
Rodné jménoCarl Gustav Adolf Nagel
Narození28. března 1874
Werben
Úmrtí20. února 1952 (ve věku 77 let) nebo 15. února 1952 (ve věku 77 let)
Uchtspringe
Povoláníkazatel a pastor
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v rodině hostinského a v mládí se učil obchodníkem v Arendsee, ale pro onemocnění plic se roku 1892 stal vegetariánem, léčil se hydroterapií podle Sebastiana Kneippa a žil v zemljance. Nechal si narůst dlouhé vlasy, chodil bos a často pouze s bederní rouškou a během putování prodával pohlednice s vlastními portréty. Pohlednic po 10 fenicích prodal kolem 50 000 a mimo ně asi 12 000 pamfletů se svými texty. V Arendsee byl dočasně zbaven svéprávnosti.

Na jaře 1902 se vydal na pouť od jezera Arendsee do Jeruzaléma a Palestiny. Cestou navštívil Gusto Gräsera v Monte Veritá (dorazil bos za sněhové bouře) a také Diefenbacha na Capri. Na zpáteční cestě potkal bývalou členku Diefenbachovy komuny Marii Annu Konhäuser se kterou se oženil (1904–1907) a měl syna Frederika. Dítě chtěl pokřtít v ledových vodách Arendsee a přitom ho neúmyslně usmrtil.

Jeho druhá žena Johanna Raith (1912–1926) mu porodila tři syny. Předváděl ji při hře na harmonium, když přitom pózoval jako Ježíšův věrozvěst v „rajské zahradě“, kterou vybudoval u jezera na zakoupeném pozemku. Postupně zde vznikl malý areál staveb, jehož zbytky se zachovaly jako gustaf-nagel-Areal a jsou považovány za časný příklad „organické architektury“.

Roku 1920 byla jeho manželka na konci psychických sil a pokusila se utopit spolu s jejich nejmladším synem. Roku 1924 založil Nagel Deutsche kristliche Folkspartei a kandidoval ve všeobecných volbách, a roku 1928 do Reichstagu, ale získal jen nepatrný počet hlasů. Stále pěstoval svůj vzhled a pózoval pro návštěvníky ve svém chrámu jako Ježíšův posel. Jen roku 1927 se na něj přišlo podívat 10 000 lidí. Jeho třetí manželství s Eleonore Teichmann (1938–1941) bylo bezdětné.

Registrační karta Gustava Nagela jako vězně v koncentračním táboře Dachau

Po nástupu Hitlera roku 1933 kázal proti pronásledování Židů a nakonec byl roku 1943 poslán do koncentračního tábora Dachau a roku 1944 do psychiatrické léčebny Uchtspringe. Po skončení války byl z léčebny propuštěn, ale roku 1950 se tam vrátil a o dva roky později zde zemřel na selhání srdce.

Roku 1996 byla v Arendsee založena „Arbeitsgruppe Gustav Nagel“, registrovaná jako spolek od roku 1999 („gustaf nagel – Förderverein“), která připomíná jeho literární odkaz, pořádá každoroční „gustaf nagel Tag“ a opatruje zbytky jeho staveb. Na plážové promenádě je pivnice „U starého Gustafa“.

Písemná pozůstalost

  • 1904: meine Schuldigkeit (Má povinnost)
  • od 1906: das sontagsblatt (nedělní listy)
  • 1920: mein Testament (Moje vyznání)
  • kolem 1920: erklärung des faterunsers (prohlášení otce našeho)
  • 1922: 1. Tempelbotschaft (první vyslanec chrámu)
  • 1922: Der Mensch und seine Bildung (Člověk a jeho vzdělání)
  • 1924: der morgengrus (kniha poezie, jeho nejslavnější dílo)
  • 1929: program der deutsch-kristlichen (mittelstands) folkspartei (program jeho strany)
  • 1931: der deutsch-kristliche mittelstand-folksbund bundesbrief (zakládací listina strany)
  • 1948: Friedensbotschaft an die vier Stadtkommandanten in Berlin (Mírové poselství čtyřem velitelům Berlína)

Odkazy

Reference

  • Článek byl přeložen z německé Wikipedie za použití externích odkazů

Literatura

  • Pamela Kort, Umělci a proroci / Artists and prophets, Národní galerie v Praze 2015, ISBN 978-80-7035-584-8
  • Reno Metz, Eckehard Schwarz: Arendsee – Bilder aus einer vergangenen Zeit: Historische Fotografien – Gustaf Nagel und Arendsee, Wartberg-Verlag, ISBN 3-86134-662-1
  • Reno Metz, Eckehard Schwarz: gustaf nagel – der barfüßige Prophet vom Arendsee – Eine Lebens- und Wirkungsgeschichte, dr. ziethen verlag, ISBN 3-935358-16-4
  • Christine Meyer: gustaf nagel. Der Provokateur vom Arendsee. Eine Dokumentation. Märkischer Kunst- und Heimatverlag, Poritz 2001, ISBN 3-929743-11-6

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.