Gunnhild Gormsdóttir

Podle spisu Historia Norvegiae z 12. století byla Gunnhilda dcerou dánského krále Gorma Starého a Erik se s ní seznámil na slavnosti pořádané jejím otcem. Historici obecně považují tuto verzi za správnou.[5] Manželství Erika a Gunhildy mělo být dynastickým spojením mezi vládnoucími rody v Norsku a v Dánsku. Matkou Erika Krvavé sekyry byla ostatně Ragnhilda, princezna z dánského Jutska. Heimskringla a Egilova sága na druhou stranu tvrdí, že Gunnhilda byla dcerou Ozura Totia, vojenského velitele z Halogalandu.[6]

Podle ság Gunnhilda žila v době velkých změn, které se v Norsku odehrávaly. Její tchán Harald I. Krásnovlasý pod svou vládou sjednotil velkou část Norska. Brzy po jeho smrti byli jeho dědic Erik Krvavá sekyra a jeho manželka Gunhilda sesazeni a uchýlili se do vyhnanství. Většinu pozdějšího života strávila Gunhilda na Orknejích, v Yorku a v Dánsku. Mnoho z jejích dětí z manželství se Erikem se na konci 10. století stalo spoluvládci v Norsku.

Gunnhild a Erik zřejmě měli následující děti: Gamleho, Guthorma, Haralda, Ragnfroda, Ragnhildu, Erlinga, Gudroda a Sigurda.[7] Gunhilda byla často označována za čarodějku.[8] Před smrtí Haralda I. záhadně zemřel Erikův nevlastní bratr Halfdan Haraldsson a Gunnhilda byla podezřívaná, že podplatila čarodějku, aby ho otrávila.[9] Brzy poté zemřel Harald I. a Erik se ujal vlády nad celou zemí. Byl ve sporu se svými bratry a čtyři z nich zabil, počínaje Bjørnem Farmannem a později Olafem Haraldssonem a Sigrødem Haraldssonem v bitvě u Tønsbergu.[10]

Gunnhilda a její synové.

Důsledkem Erikovy tyranské vlády (zřejmě v ságách zveličené) bylo jeho sesazení a útěk ze země, kdy norští šlechtici prohlásili králem jeho nevlastního bratra Haakona I.[11] Podle islandských ság se pak Erik s rodinou usadil na Orknejích, kde vládl mnoho let. Později možná převzal vládu na Jorvikem (anglickým Yorkem), kde mohl být společně s Gunhildou pokřtěn.[12] I o Jorvik ale přišel a zemřel v bitvě u of Stainmoru (954). Erik, který vládl Jorviku, ale nutně nemusel být Erik Krvavá sekyra.

Po smrti manžela se Gunnhilda se syny uchýlila k dánskému králi Haraldu Modrozubovi, který byl možná jejím bratrem.[13] Jeden z jejích synů, Gamle, zemřel okolo roku 960 v boji proti Haakonovi I. Norskému.[14] Její zbývající synové Haakona porazili v bitvě u Fitjaru v roce 961, ve které zemřel. Haakonovy síly sice vyhráli bitvu, ale jeho smrt zanechala mocenské vakuum, které její synové s dánskou pomocí využili.[15] Její synové se stali vládci Norska a Gunhilda začala být známá jako konungamóðir, Matka králů.[16] U norského dvora v té době měla být prominentní figurou.

Jarl Haakon Sigurdsson s pomocí Haralda Modrozuba v roce 971 připravil vraždu jejího syna Haralda II. Gunhilda a její zbývající synové utekli na Orkneje. Podle Jomsvikinga sagy se Gunnhilda okolo roku 977 vrátila do Dánska, kde byla z rozkazu Haralda Modrozuba utopena v bažině.

Gunnhilda jako stará žena.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gunnhild, Mother of Kings na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gunnhild Gormsdóttir na Wikimedia Commons
• ALEN, Rupert, Dahlquist, Anna Marie. Royal Families of Medieval Scandinavia, Flanders, and Kiev. Kingsburg: Kings River Publications, 1997. ISBN 0964126125. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• ASHLEY, Michael. The Mammoth Book of British Kings and Queens. New York: Carroll & Graf Publishers, 1998. Dostupné online. ISBN 0786706929. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• BRADBURY, Jim. The Routledge Companion to Medieval Warfare. New York: Routledge, 2007. ISBN 9780415413954. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• CHANTEPIE DE LA SAUSSAYE, Pierre Daniël. The Religion of the Teutons. Translated by Bert John Vos. Boston and London: Ginn & Co, 1902. (Handbooks on the History of Religions). Dostupné online. OCLC 895336 (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Ciklamini, Marlene. "The Folktale in Heimskringla (Hálfdanar saga svarta – Hákonar saga góða)". Folklore, Vol. 90, No. 2 (1979), pp. 204–216.
• DRISCOLL, Matthew J. Ágrip af Nóregskonungasǫgum a Twelfth-Century Synoptic History of the Kings of Norway. London: Viking Society for Northern Research, 1995. ISBN 090352127X. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• FINLAY, Alison. Fargrskinna, a Catalogue of the Kings of Norway: a Translation with Introduction and Notes. Boston: Brill Academic Publishers, 2003. ISBN 9004131728. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• FORTE, Angelo, Oram, Richard; Pedersen, Frederik. Viking Empires. Cambridge: Cambridge University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 9780521829922. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Downham, Clare . Viking Kings of Britain and Ireland. Dunedin, 2007.
• Fox, Denton. "Njals Saga and the Western Literary Tradition." Comparative Literature, Vol. 15, No. 4 (Autumn, 1963), p. 289–310.
• Jochens, Jenny. Women in Old Norse Society. Cornell Univ. Press, 1995.
• JONES, Gwyn. A History of the Vikings. Oxford: Oxford University Press, 1984. Dostupné online. ISBN 019285139X. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• MAGNUSSON, Magnus, Hermann Pálsson. Njal's Saga. New York: Penguin Books, 1960. Dostupné online. ISBN 0140441034. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Ordower, Henry. "Exploring the Literary Function of Law and Litigation in 'Njal's Saga.'" Cardozo Studies in Law and Literature, Vol. 3, No. 1 (Spring – Summer 1991), pp. 41–61.
• ORFIELD, Lester B. The Growth of Scandinavian Law. Union: Lawbook Exchange Ltd, 2002. ISBN 9781584771807. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• KELLOGG, Robert, Smiley, Jane. The Sagas of Icelanders. New York: Penguin Books, 2001. ISBN 0141000031. Kapitola Laxdaela Saga. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• STURLUSON, Snorri, Lee M. Hollander (tr.). Heimskringla: History of the Kings of Norway. Austin: Published for the American-Scandinavian Foundation by the University of Texas Press, 1964. Dostupné online. ISBN 0292730616. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.