Grigorij Zinovjev
Grigorij Jevsejevič Zinovjev (někdy i Zinověv, rusky Григорий Евсеевич Зиновьев; 23. září 1883 jako Hirsch Apfelbaum (Гирш Апфельбаум), známý také pod jménem Ovsej-Geršon Aronovič Radomyslskij (Овсей-Гершон Аронович Радомысльский)[1] v Jelizavetgradu, Ruské impérium – 25. srpna 1936, Moskva, SSSR) byl bolševický revolucionář, sovětský politik a jedna z obětí Stalinových čistek. Během 20. let jedna z nejvýznamnějších osobností SSSR a také předseda Komunistické internacionály.
Grigorij Jevsejevič Zinovjev | |
---|---|
Narození | 23. září 1883 nebo 11.jul. / 23. září 1883greg. Kropyvnyckyj |
Úmrtí | 25. srpna 1936 (ve věku 52 let) Lubjanka |
Příčina úmrtí | střelná rána |
Místo pohřbení | Donský hřbitov |
Alma mater | Bernská univerzita |
Povolání | herec a politik |
Zaměstnavatelé | Kazaňská univerzita Kominterna Lensovet Petrohradský sovět dělnických a vojenských delegátů Bolševik |
Politické strany | Komunistická strana Sovětského svazu Ruská sociálně demokratická dělnická strana Ruská sociálnědemokratická dělnická strana (bolševická) |
Choť | Zlata Lilina |
Funkce | člen Politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (10.jul. / 23. října 1917greg. – 23. říjnajul. / 5. listopadu 1917greg.) člen Politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (1921–1926) člen Všeruského ústavodárného shromáždění |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Revolucionářská činnost
Grigorij Zinovjev se narodil na Ukrajině chudým židovským zemědělcům. Studoval filosofii, literaturu a historii. Zajímal se o politiku, a připojil se k Ruské sociálně demokratické dělnické straně (RSDDS) v roce 1901. Po jejím rozdělení v roce 1903 přilnul k bolševikům. Mezi roky 1903 a pádem Ruského impéria v únoru 1917 byl významným bolševikem a jedním z Leninových nejbližších lidí. V roce 1907 byl zvolen do ústředního výboru. Zinovjev zůstal Leninovým stálým pobočníkem a představitelem v různých socialistických organizacích až do roku 1917.
Revoluce
Zinovjev strávil první tři roky první světové války ve Švýcarsku. Do Ruska se vrátil v dubnu 1917 v zapečetěném vlaku s Leninem a dalšími revolucionáři. Ačkoli Zinovjev a jeho blízký přidružený Kameněv odmítali boj proti Prozatímní vládě a vytvoření čistě bolševické vlády a krátce měli dokonce podporu většiny v ústředním výboru, rychlé zhroucení prozatímní vlády 4. listopadu 1917 v Petrohradě dovolilo Leninovi zmocnit se moci. Lenin pak Zinovjeva a Kameněva označil za „zrádce“ a „dezertéry“. Oba uznali své „omyly“ a Zinovjev se mohl stát předsedou Petrohradského sovětu, 1919 kandidátem politbyra a později předsedou Výkonného výboru Kominterny. Toto byl důležitý bod obratu v Zinovjevově kariéře. Mnohem významnější postavou se stal Lev Trockij. Zinovjev nechtěl přijmout svou degradaci a dělal vše pro to, aby podkopával Trockého pozici uvnitř strany mezi léty 1918 a 1925.
Triumvirát Stalin-Zinovjev-Kameněv
Během Leninovy nemoci vytvořili Zinovjev, Kameněv a Josif Stalin vládnoucí triumvirát, který umenšil vliv Trockého. Po smrti Lenina roku 1925 však vystoupil Zinovjev proti Stalinovi a přidal se k „opozici“ Trockého, ten byl však Stalinem vyhnán do exilu. Po nástupu Stalina k moci Zinovjev a Kameněv byli v roce 1928 vyloučeni ze strany a zůstali politicky nečinní do října 1932, kdy se do politiky opět vrátili.
Poprava
Po vraždě Sergeje Kirova 1. prosince 1934 začala v SSSR velká čistka. Stalin začal likvidovat své nejbližší přátele a soudruhy, kteří mu dopomohli k moci. Zinovjev a Kameněv věděli, že nebudou ušetřeni. Stalin je obvinil z vraždy Kirova. Zinovjev v roce 1935 dostal 10 let vězení. Poté však byl spolu s Kameněvem obviněn z vytvoření teroristické organizace, která měla zavraždit Stalina. Ačkoli žádnou takovou organizaci nezaložil, byl odsouzen k trestu smrti a popraven ve sklepech Lubjanky 25. srpna 1936. Těsně před svojí smrtí ještě na popravčí vykřikl: „Tohle je fašistický převrat! V Rusku proběhl fašistický převrat!“
Zinovjev byl v roce 1988 rehabilitován.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grigory Zinoviev na anglické Wikipedii.
- V mládí používal matčino jméno Apfelbaum (Апфельбаум)
Literatura
- NOVOTNÝ, Lukáš. Der Sinowjew Brief. Prague Papers on the History of International Relations. 2006, roč. 10, s. 201–227. Dostupné online [PDF]. ISBN 80-7308-161-X.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Grigorij Jevsejevič Zinovjev na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Grigorij Zinovjev
- Grigory Zinoviev Archive
- Anatol Lunacharsky on Zinoviev
- Leon Trotsky on Zinoviev and Lev Kamenev
- Co jim Lenin nikdy neodpustil? Pořad Českého rozhlasu Plus, věnovaný Grigoriji Zinověvovi a Lvu Kameněvovi a jejich chování v říjnu a listopadu 1917.