Grigorij Camblak

Grigorij Camblak, bulh. Григорий Цамблак, též Řehoř Camblak, Cambłak či Camvlach (kol. 1365, Veliko Tarnovo – zima 1419/1420, Kyjev) byl bulharský mnich, biskup, hymnograf a spisovatel, proslulý zejména svými hagiografickými díly; účastník koncilu v Kostnici, stoupenec hésychasmu. Působil mj. v Srbsku a v Litevském velkoknížectví.

Grigorij Camblak
Camblak během sloužení pravoslavné bohoslužby v Kostnici
Církevpravoslavná církev
Svěcení
Biskupské svěcení1415
Datum narození1365
Místo narozeníVeliko Tarnovo
Datum úmrtí1420 (ve věku 54–55 let)
Místo úmrtíKyjev
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zřejmě v důsledku bulharsko-otomanských válek odešel z Bulharska. V Srbsku byl představeným kláštera Visoki Dečani. O srbské dějepisectví se zasloužil sepsáním životopisu knížete Štěpána Dečanského, zakladatele kláštera. Pobýval též v klášteře Neamț v Moldávii. Do funkce kyjevského biskupa byl zvolen z iniciativy litevského knížete Vitolda přes odpor konstantinopolského patriarchy. Jeho volba znamenala fakticky vznik autokefální litevské pravoslavné metropolie.

Z iniciativy litevského velkoknížete Camblak usiloval o sjednocení pravoslavné a katolické církve. Z tohoto důvodu přijel v únoru 1418 do Kostnice a zúčastnil se zasedání kostnického koncilu. Camblak nezastával pojetí církevní unie spočívající v jednostranném podřízení se pravoslavných věřících římské církvi. Zdůrazňoval jednotu vypůsobenou Duchem svatým a realizovanou na základě společné tradice z 1. tisíciletí křesťanské éry. Neuznával papežský primát, ani katolický exkluzivizmus. Cestu ke sjednocení viděl v konciliarismu.[1][2]

V dopise ze 16. května 1417 velkoknížeti litevsko-ruskému nazval Jana Husa „svatým“.[3][4]

Roku 2006 byl po něm pojmenován vrch Tsamblak Hill na Livingstonově ostrově v Antarktidě.

Odkazy

Reference
  1. BAR, Přemysl: Diplomacie, právo a propaganda v pozdním středověku. Polsko-litevská unie a Řád německých rytířů na kostnickém koncilu (1414–1418). Brno, 2017, s. 214
  2. STRADOMSKI, Jan: Sztuka oratorska w służbie idei zjednoczenia Kościoła w utworach przedstawicieli hierarchii prawosławnej w I. Rzeczypospolitej. Południowosłowiańskie Zeszyty Naukowe – język, literatura, kultura, 2005, seš. 2, s. 81-94.
  3. Uctívání svatosti mučedníka Jana Husa. www.orthodoxia.cz [online]. [cit. 2021-09-07]. Dostupné online.
  4. VOPATRNÝ, Gorazd: Dědictví otců. Osudy svaté pravoslavné víry na území bývalého Československa. Praha 1999, s. 61.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.