Grigorij Bojarinov

Grigorij Ivanovič Bojarinov (rusky Григорий Иванович Бояринов, 15. listopadu 1922, Sukromlja, RSFSR27. prosince 1979, Kábul, Afghánistán) byl plukovník KGB. Při invazi do Afghánistánu a boji o prezidentský palác byl omylem zastřelen vlastními vojáky.

Grigorij Bojarinov
Narození15. listopadu 1922
Sukromlja, Smolenská oblast, RSFSR
Úmrtí27. prosince 1979 (57 let)
Kábul, Afghánistán
Vojenská kariéra
Hodnostplukovník
Doba služby19391979
Sloužil SSSR (do roku 1979)
Složka Rudá armáda (do 1942)
Pohraniční vojska (do 1948)
MGB/KGB (do 1979)
VelelKUOS, Zenit
VálkyDruhá světová válka
Sovětská invaze do Afghánistánu
VyznamenáníZlatá hvězda hrdiny Sovětského svazu (in memoriam)

Život

Narodil se do ruské rolnické rodiny žijící ve vesnici Sukromlja ve Smolenské oblasti.[1] V roce 1939 vstoupil do Rudé armády, v červenci 1941 absolvoval vojenskou pěchotní školu ve Sverdlovsku. Poté bojoval na frontě, zprvu jako velitel minometné čety, od dubna 1942 v řadách pohraničního pluku lidového komisariátu vnitra. Později sloužil u diverzních oddílů vnitra.[1] Po osvobození se Bojarinov stal náčelníkem štábu praporu pěchoty NKVD.

Po válce působil v pohraničním vojsku. Roku 1953 dokončil studium na Vojenském institutu MGB a zůstal zde učit. V roce 1959 absolvoval postgraduálně Vojenskou akademii M. V. Frunzeho a stal se kandidátem vojenských věd. Od roku 1961 vyučoval na Vysoké škole KGB F. E. Dzeržinského, od roku 1969 byl zde náčelníkem Kursů zdokonalování důstojnického sboru (KUOS).

Smrt

V roce 1979 byl Bojarinov vybrán jako velitel skupiny speciálního určení („specnaz“) Zenit, organizované pro dobytí prezidentského paláce v afghánském Kábulu a zabití prezidenta Hafizulláha Amína. To měl být počátek sovětské okupace Afghánistánu. V konečném plánu operace velel dvěma skupinám Zenit a skupině Hrom a posilovým jednotkám (rota výsadkářů, prapor GRU) celkově ~660 mužů. Proti nim stálo ~300 mužů ochrany paláce a prezidenta.[2]

Dne 27. prosince 1979 akce začala. Před vtrhnutím do paláce rozkázal Bojarinov výsadkářům a členům komandos KGB, aby každého, kdo vyjde z paláce, ihned zastřelili. Bojarinov též vydal rozkaz, aby nikdo nebral žádné zajatce, a všechny svědky na místě popravili. Po pár minutách přestřelování v paláci řekl Bojarinov svým mužům, že jde ven pro posily. Využil přestávky ve střelbě a utíkal směrem ven z paláce. Jenže ve zmatku zřejmě zapomněl na svůj předchozí rozkaz. Jakmile vyšel ven z paláce, byl zastřelen svými vojáky.

I přes tuto tragickou chybu se celá akce podařila, prezident Amín byl zastřelen. Bojarinovi byl udělen in memoriam Leninův řád, Řád rudého praporu a titul Hrdina Sovětského svazu. Byl pohřben v Moskvě.

Odkazy

Reference

  1. Герои Страны [online]. [cit. 2010-12-30]. Kapitola Бояринов Григорий Иванович. Dostupné online. (rusky)
  2. КОЛПАКИДИ, А.И., a kol. Энциклопедия секретных служб России. Moskva: АСТ, Астрель, Транзиткнига, 2004. ISBN 5170189753, ISBN 5271073688. S. 371.

Literatura

  • NOVÁK, Martin. Džihád proti Kremlu. Sovětská válka v Afghánistánu a zrod Al-Káidy. Praha: Epocha, 2008. ISBN 978-80-87027-63-9. (ukázka týkající se Bojarinova)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.