Google Reader

Velké změny vzhledu Google Readeru byly provedeny 28. září 2006. V interview Roberta Scobla Nick Baum, produktový manažer, uvedl, že nový vzhled je posun k vytvoření čtečky pro širokou veřejnost.[3] Kevin Fox, designér upraveného Google Readeru, poznamenal, že původní verze byla optimální pro ty, kteří chtějí souvislý tok novinek. Nová verze umožňovala čtenářům zdroje třídit, dávat do skupin a složek, přidávat tagy nebo si zdroje označit „musím přečíst“.[4]

Zde je několik vlastností, které Google Reader obsahoval:

• Hlavní strana, na které jsou nové položky rychle ke zhlédnutí
• Propracovaný způsob přidávání zdrojů bez znalosti adresy RSS nebo Atom zdroje
• Import a export odběrů jako OPML soubor
• Klávesové zkratky pro mnoho funkcí
• Výběr mezi zobrazením položek jako „Seznam“ nebo „Rozbaleno“
• Automatické označování položek jako přečtené při rolování (pouze v zobrazení „Rozbaleno“)
• Prohledávání všech zdrojů napříč všemi příspěvky odběrů[5]
• Easter egg, který povoluje speciální Ninja! skin, který se aktivuje po zadání Konami Code[6]
• Syndikace obsahu webů, které nemají syndikační formáty (od roku 2010)[7]

Uživatelé se mohli přihlásit k odběru zdrojů buď vyhledávací funkcí Google Readeru nebo vložením přesné adresy RSS nebo Atom zdroje. Nové příspěvky z těchto zdrojů pak byly zobrazovány na levé straně stránky. Poté byly příspěvky řazeny podle data nebo významnosti. Položky mohly být také organizovány pomocí štítků a nebo mohly být označeny jako Sdílené položky.

Položky v Google Readeru mohly být sdíleny s dalšími uživateli internetu. Nejprve bylo možné přímo zaslat příspěvek přes e-mail nebo vytvořit jednoduchou stránku, která obsahovala všechny sdílené položky z uživatelova účtu. V prosinci 2007 změnil Google politiku sdílení a tak byly všechny položky označené uživatelem jako sdílené automaticky viditelné pro jejich Google Talk kontakty.[8] Uživatelé tuto změnu kritizovali, protože nebyl způsob jak tuto vlastnost nevyužívat.[9] Adresa uživatelských stránek se sdílenými položkami byla proto doplněna náhodným řetězcem, aby si mohl tyto stránky prohlížet pouze ten, kdo znal přesnou adresu.

Google Reader byla první aplikace, která používala Google Gears, rozšíření prohlížeče, které umožňuje offline přístup k online aplikacím. Uživatelům, kteří mají toto rozšíření nainstalované, se stáhlo 2000 nejnovějších položek ke čtení offline. Po znovupřipojení se k internetu se zdroje aktualizovaly. Podpora této funkce byla ukončena v roce 2010.

Mobilní rozhraní bylo spuštěno 18. května 2006.[10] Aplikaci bylo možné používat na zařízeních podporujících XHTML nebo WAP 2.0. V květnu 2008 ohlásil Google verzi Google Readeru směřovanou pro uživatele iPhone.[11]

Zobrazovat zdroje z Google Readeru na iGoogle bylo možné od 4. května 2006.[12]

Google Reader byl zařazen v rozpoznávání zdrojů Mozilla Firefox (od verze 2.0), který proto automaticky přesměrovával uživatele na obrazovku Googlu Readeru „Přidat odběr“.

Google vytvořil verzi Google Readeru výhradně formátovanou pro webový prohlížeč Wii 8. května 2008.