Glomiti
Glomiti (Glomité), či Glomuci, někdy též Daleminci (polsky Glomici nebo Dalemińcy, německy Daleminzen łac. provinciam quam nos Daleminci vocamus, Slavi autem Glomaci vocant[1])[2] je středověký západoslovanský kmen.
Kmen Glomitů patřil mezi Polabské Slovany - Lužické Srby (Chutici, Neletici, Nizici, Sermunti a Surbové neboli Sorabové). Obývali území mezi středním tokem Labem a Muldou. Na jihu hraničilo jejich území s Krušnými horami. Podle Dětmara pocházel kmen od svatého pramene Glomače[3].
Patřili mezi lužickosrbské kmeny společně s Nižany, Sitici, Nižici, Neletici, Susely, Srbiši. Na východ od nich žily další slovanské kmeny ze širší skupiny srbskolužické: Milčané, Lužičané, Běžunčané, Nicové, Zarové a Slupjané.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Glomici na polské Wikipedii.
- Dětmar I. 3
- nesprávně Głomacze, [w:] Poradnik językowy. Towarzystwo Kultury Języka. Komisja Językowa. 1982. s. 682] obnoveno: Gołomacze, Dalemińce, Dalemińcy, Dolomici
- Aleksander Gieysztor: Mitologia Słowian. Warszawa: Wydawnictwo Uniwersytetu Warszawskiego, 2006, s. 216. ISBN 83-235-0234-X.