Giuseppe Mazzuoli (sochař)

Giuseppe Mazzuoli (1644, Volterra – 1725, Řím) byl italský barokní sochař, pracující v Římě. Vytvořil celou řadu skvělých soch, ale nikdy nebyl vůdčí postavou v římském uměleckém světě.

Giuseppe Mazzuoli
Narození5. ledna 1644
Volterra
Úmrtí7. března 1725 (ve věku 81 let)
Řím
Povolánísochař
RodičeDionisio Mazzuoli
PříbuzníGiovanni Antonio Mazzuoli, Francesco Mazzuoli, Agostino Mazzuoli a Annibale Mazzuoli (sourozenci)
Významná dílaSmrt Adonise
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis
Smrt Adonise

Giuseppe Mazzuoli se narodil v době rozkvětu baroka v hornatém italském městě Volterra, v regionu Toskánsko, jehož historie sahá až do 7. století př. n. l., ze kterého pocházejí významné památky z Etruscích, následovány římskými a středověkými. Mazzuoli se vyučil kamenosochařství u svého staršího bratra Giovanniho Antonia v Sieně a jako tovaryš ve školení pokračoval do Říma, kde strávil většinu svého dospělého pracovního života. Tam vstoupil do dílny Ercola Ferraty (1610 – 10. července 1686), v níž se stal jediným žákem Melchiorra Caffy, který spolupracoval s Ferratou. Stejně jako Ferrata, tak i Mazzuoli se učil při spolupráci s Gianlorenzem Berninim, pomáhal mu na velkých zakázkách. Byl mezi jeho pomocníky na sochařské výzdobě hrobky papeže Alexandra VII. (1672–1678) v Sieně. Když v roce 1702 papež Klement XI. a kardinál Benedetto Pamphili oznámili svůj projekt na vytvoření dvanáct soch apoštolů v nadživotní velikosti a jejich umístění do nik mezi pilíři hlavní lodi papežské baziliky sv. Jana v Lateránu, byl projekt rozdělen mezi několik významných sochařů v Římě. Podle studie amerického historika umění Rudolfa Wittkowera[1] to byl největší sochařský úkol v Římě na počátku osmnáctého století. Každá socha byla sponzorována známým princem a Mazzuolimu byla přidělena práce na soše Svatý Filip. Sochu Svatého Filipa financoval arcibiskup z Würzburgu. Socha byla dokončena roku 1711. Stejně jako většina sochařů i Mazzuolli dostal nákres od oblíbeného malíře Carlo Maratta či Maratti (13. května 1625 – 15. prosince 1713), italského malíře.

Svatý Filip

Mazzuoli uskutečnil několik velkých zakázek pro Maltézský řád. Řád je římským katolickým laickým náboženským řádem, který zachovává šlechetné zásady, a zároveň uchovává vojenské a rytířské tradice. Byl založen jako nemocnice pro rytíře kolem roku 1099 v Jeruzalémě, v Jeruzalémském království, což z něj činí nejstarší přeživší rytířský řád na světě. Nejvýznamnější prací je hlavní oltář katedrály sv. Jana ve Vallettě, dokončený v roce 1703. Zde vytvořil mramorovou skupinu Křest Kristův.

Mazzuoliho bratr Annibale Mazzuoli byl malířem. Jeho syn, také sochař, je pro odlišení označován jako Giuseppe Mazzuoli mladší.

Vybrané práce
  • Milosrdensví, 1673–75, hrobka Alexandra VII., práce provedená pod přímým dohledem Berniniho. Série terakotových a bronzových sošek.
  • Busta kardinála Giulio Gabrielli staršího, 1675-1676, dnes v Museo di Roma v Palazzo Braschi v Římě.
  • Sv. Jana Křtitel a Svatý Jan Evangelista , 1677-79, oltář v kostele Gesù e Maria (Ježíš a Marie), Corso, Řím. Kostel a oltář navrhl Carlo Rainaldi, který pravděpodobně poskytl také náčrt sochy, tvořící součást jím navrženého oltáře.
  • Portrétní busta kardinála Fausto Poli‚ kolem roku 1680.
  • Shovívavost, kolem roku 1684, alegorické postavy mezi sochami na náhrobku papeže Klementa X., bazilika Sv. Petra, Vatikán, dílo provedeno podle návrhu Mattia De Rossi (1684).
  • Busta Innocenta XII., 1700, apsida v kostele Santa Cecilia v Trastevere, Řím.
  • Křest Kristův, 1700-1703, Valletta, hlavní oltář katedrály Sv. Jana.
  • Busta Klementa XI., 1703, apsida kostela Santa Cecilia v Trastevere, Řím.
  • Svatý Filip, dokončený v roce 1711, bazilika Sv. Jana v Lateránu, Řím.
  • Mořská nymfa, kolem let 1705–15, připisované Berniniho škole.
  • Triumf milosrdenství nad chamtivostí, 1710 – 1715, připisovaný Mazzuoliho dílně, Ermitáž, Petrohrad.
  • Smrt Kleopatry kolem roku 1713, Pinacoteca Nazionale v Sieně.
  • Neposkvrněné početí, dokončena v září 1678, kostel San Martino v Sieně.
  • Sv. Tomáš z Villanovy, Mazzuoli pro kostel San Martino v Sieně vytvořil také tuto sochu. Zakázku si objednal Alessandro de Vacchi, byla dokončena v Římě a poslána do Sieny.
  • Apoštolové, sochy stojí na pilířích kostela Duomo di Siena. Kristus a Panna Maria byly odstraněny a ztraceny, jsou zastoupeny pozlacenými terakotovými modely.
  • Alegorické postavy pro hrobku Ramona Perella (1720), v kostele Sv. Jana, Valletta, Malta.
  • Milosrdenství, 1723, palác Monte di Pietà, Valletta, Malta. Mazzuoliho pozdní práce v kapli původně navržené Carlo Madernem, opraveným Giovannem Antonio De Rossim.

Poznámka

Italský malíř Giuseppe Mazzuoli žil mezi roky 1536 a 1589

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giuseppe Mazzuoli (1644–1725) na anglické Wikipedii.

  1. Rudolf Wittkower, Art and Architecture in Italy, 1600-1750, dostupné ke stažení ve formátu pdf nebo jako audiokniha v angličtině zde online

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.