Giulio Natta

Giulio Natta (26. února 1903 Imperia – 2. května 1979 Bergamo) byl italský chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 1963. Obdržel ji společně s Karlem Zieglerem za objevy v oblasti chemie a technologie vysokých polymerů.[1]

Giulio Natta
Narození	26. února 1903 Imperia
Úmrtí	2. května 1979 (ve věku 76 let) Bergamo Itálie Itálie
Příčina úmrtí	Parkinsonova nemoc
Alma mater	Politecnico di Milano
Povolání	chemik, inženýr, vynálezce a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé	Politecnico di Milano Milánská univerzita Univerzita v Pavii Univerzita La Sapienza Politecnico di Torino
Ocenění	Nobelova cena za chemii (1963) Lomonosovova zlatá medaile (1969) rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku
Web	www.giulionatta.it
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vystudoval Milánskou polytechniku a několik let zde učil. Roku 1933 se stal profesorem a ředitelem Ústavu všeobecné chemie při Univerzitě v Pavii. Roku 1935 se stal profesorem fyzikální chemie na Univerzitě La Sapienza v Římě a téhož roku se jeho manželkou stala Rosita Beatiová, s níž měl dva syny. V letech 1936 až 1938 působil jako profesor a ředitel Ústavu průmyslové chemie na Polytechnice Turín. Roku 1938 se stal vedoucím Katedry chemického inženýrství Milánské polytechniky; to proběhlo za kontroverzních okolností, protože jeho předchůdce Mario Giacomo Levi byl nucen jako Žid odstoupit kvůli tomu, že fašistická Itálie zavedla protižidovské zákony. Roku 1956 u Natty propukla Parkinsonova nemoc.