Giacomo Facco

Giacomo Facco (4. února 1676 Marsango – 16. února 1753 Madrid) byl italský barokní hudební skladatel, dirigent a houslista. Ve své době byl známý, ale po smrti byl téměř zapomenut, dokud roku 1962 jeho dílo neobjevil muzikolog Uberto Zanolli.

Giacomo Facco
Narození4. února 1676
Campo San Martino
Úmrtí17. února 1753 (ve věku 77 let)
Madrid
Povoláníhudební skladatel, dirigent, houslista a violoncellista
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Giacomo Facco se narodil na vesnici nedaleko Padovy a Benátek. Dlouhá léta působil jako dirigent na různých místech v Itálii. K roku 1720 je doložen na dvoře španělského krále a je známo, že učil španělské královské prince hrát na klavichord. Postupně však padl za oběť dvorním intrikám a ztrácel své pozice, takže v posledních letech života byl pouhým houslistou královské kaple.

Giacomo Facco složil pět oper, dále kantáty, duchovní i instrumentální hudbu. Vydal dvě knihy koncertů pro strunné nástroje s doprovodem varhan Pensieri Adriarmonici (Amsterodam 1716 a 1718). Značná část jeho díla je ztracena.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.