Georges Clemenceau

Georges Clemenceau
Georges Clemenceau
Rodné jméno	Georges Benjamin Clemenceau
Narození	28. září 1841; Mouilleron-en-Pareds
Úmrtí	24. listopadu 1929 (ve věku 88 let); Paříž
Místo pohřbení	Mouchamps
Alma mater	Pařížská univerzita
Povolání	politik, novinář a lékař
Ocenění	Řád bílé orlice (1922); Kříž za chrabrost; velkokříž Řádu čestné legie; Kříž svobody
Politické strany	Parti radical valoisien; Republikánská, radikální a radikálně socialistická strana
Nábož. vyznání	protestantismus
Choť	Mary Plummer (1869–1891)
Partner(ka)	Rose Caron
Děti	Michel Clemenceau; Madeleine Clemenceau-Jacquemaire
Rodiče	Paul Benjamin Clemenceau
Příbuzní	Sophie Clemenceau, Albert Clemenceau a Paul Clemenceau (sourozenci)
Funkce	arrondissement mayor (1870–1871); poslanec francouzského Národního shromáždění (únor 1871 – březen 1871); poslanec francouzského Národního shromáždění (1876–1885); senátor Třetí Francouzské republiky (1902–1920); prezident Rady ministrů (1906–1909); … více na Wikidatech
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Georges Benjamin Clemenceau [ʒɔʁʒ klemɑ̃so] (28. září 1841 Mouilleron-en-Pareds – 24. listopadu 1929 Paříž) byl francouzský politik a žurnalista.

Dvakrát byl francouzským premiérem za Radikální stranu, a to od 25. října 1906 do 24. července 1909, podruhé od 16. listopadu 1917 do 20. ledna 1920. Přimlouval se za obnovení procesu proti Dreyfusově aféře a byl zastáncem tvrdého postupu proti Německu po první světové válce.

V roce 1916 navrhl jako první přesun Československých legionářů na Rusi do Francie tzv. "Severní cestou" (Severním mořem), kterou T. G. Masaryk nejprve přijal (první se uskutečnil z Archangelska 15. 10. 1917), ale později změnil na cestu přes Sibiř. [1]

Dne 19. února 1919 byl na něj anarchistou Emilem Cottinem spáchán atentát. Clemenceau se týden po atentátu zotavil; kulka, která uvízla blízko srdce, však zůstala v jeho těle až do smrti.[2]

Dvě lodě francouzského válečného námořnictva nesou jeho jméno. Jednou z nich byla letadlová loď, která sloužila v letech 1961 až 1997.

Reference

PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3 , str. 12, 23 - 24, 34, 84
Kulka z atentátu zůstala Clemenceauovi až do smrti v těle. iDNES.cz [online]. 2019-03-01 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Georges Clemenceau na Wikimedia Commons
Osoba Georges Clemenceau ve Wikicitátech
Chtěl kompenzace, dostal ale Hitlera. Přispěl svou tvrdostí k další válce? Pořad Českého rozhlasu Plus, detailní životopis, podrobné informace o roli Francouzů při Versailleské konferenci.

Francouzský premiér
Předchůdce: Ferdinand Sarrien	Georges Clemenceau 1906–1909	Nástupce: Aristide Briand
Paul Painlevé	1917–1920	Alexandre Millerand

3. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce: Émile Faguet	1918–1929 Georges Clemenceau	Nástupce: André Chaumeix

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3 , str. 12, 23 - 24, 34, 84

[2] Kulka z atentátu zůstala Clemenceauovi až do smrti v těle. iDNES.cz [online]. 2019-03-01 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online.