George Whipple

George Hoyt Whipple (28. srpna 1878 – 1. února 1976) byl americký lékař, patolog a vysokoškolský pedagog, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 1934. Byla udělena za objevy v oblasti léčby jater při anémii a spolu s Whipplem ji získali George Richards Minot a William Parry Murphy.

George Whipple
Narození	28. srpna 1878 Ashland
Úmrtí	1. února 1976 (ve věku 97 let) Rochester
Místo pohřbení	Mount Hope Cemetery
Alma mater	Yaleova univerzita Phillipsova akademie Lékařská škola Johnse Hopkinse Univerzita Johnse Hopkinse
Povolání	lékař a patolog
Zaměstnavatelé	Rochesterská univerzita Kalifornská univerzita
Ocenění	Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (1934) Jessie Stevenson Kovalenko Medal (1962)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

George Whipple pocházel z lékařské rodiny a studoval medicínu na Yaleově univerzitě a na Univerzitě Johnse Hopkinse, kde pak po několika letech praxe v terénu zahájil i svou akademickou dráhu. Roku 1914 přešel na Kalifornskou univerzitu, kde v letech 1920 až 1921 sloužil jako děkan tamní fakulty medicíny. V té době zakládala svou fakultu medicíny Rochesterská univerzita a George Whipple na ni roku 1921 přešel jako zakládající děkan nové fakulty, na níž pak zůstal až do konce své pracovní kariéry.

Vědecké výzkumy Georga Whipplea se týkaly především fyziologie a patologie jater. V letech 1925–1930 s ním úzce spolupracovala Frieda Robscheitová-Robbinsová, s níž se Whipple pak podělil i peněžní odměnu z Nobelovy ceny.

Od roku 1935 byl členem Německé akademie věd Leopoldina.[1]