George Fox

George Fox (červenec 1624 Fenny Drayton v Leicestershire – 13. ledna 1691 Londýn) byl anglický protestantský kazatel a spisovatel, zakladatel Společnosti přátel, známější jako kvakeři.

George Fox
Narození	červenec 1624 nebo 1624 Leicester
Úmrtí	13. ledna 1691 nebo 1691 (ve věku 66–67 let) Londýn
Místo pohřbení	Bunhill Fields Burial Ground
Povolání	teolog a spisovatel
Nábož. vyznání	Kvakeři
Choť	Margaret Fell (od 1669)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl nejstarším synem tkalce Christophera Foxe a byl vychován v anglikánství. Od útlého věku jevil velký zájem o náboženství a bibli. Vyučil se ševcem, ale ve věku 19 let na základě pokynů „vnitřního hlasu“ odešel od rodiny, studoval bibli, hledal osvícení a usiloval o prostotu života. Po třech letech neklidného cestování Anglii si uvědomil, že pravdu lze nalézt pouze vnitřním světlem, že poznání může Bůh dát každému do jeho srdce. Začal kázat a dostal se několikrát do vězení za odchylku od učení státní církve. Nicméně jeho mravní integrita a vnitřní přesvědčení mu získalo mnoho následovníků, z nichž se postupně vytvořila Společnost přátel (Society of Friends). Fox organizaci řídil a podnikl misijní cesty do Irska, Nizozemí, Ameriky a Západní Indie. Oženil se v roce 1669 s Margaret Fellovou.

Foxovým nejznámějším dílem je jeho Deník (posmrtně editovaný a doplněný dalšími autory), napsal také mnoho dopisů.

Byl to mladík dvacetipětiletý, bezúhonných mravů a ve vší svatosti blázen. Byl oblečen do koženého šatu od hlavy k patě, chodil ode vsi ke vsi a brojil proti válce i proti kněžstvu. Kdyby byl kázal jen proti válečníkům, nebyl by se měl čeho bát; on však napadal církevníky. Brzy byl ve vězení. (...) Propuštěn z vězení chodil po venkově s tuctem obrácených; stále kázal proti kněžstvu a čas od času mu nařezali. Jednoho dne byl vystaven na pranýři a tu řečnil ke všemu lidu s takovou silou, že jich padesát obrátil a ostatní tak pro sebe zaujal, že se srotili, vytáhli jej z díry, kde vězel, šli vyhledat anglikánského faráře, který svým vlivem způsobil, že Fox byl takto odsouzen, a strčili jej na pranýř místo něho. Byl tak drzý, že obrátil i několik Cromwellových vojáků, kteří se pak vzdali zabíječského povolání a odmítli skládat přísahu.

—Voltaire, Filosofické listy (z 3. listu: „O kvakerech")[1]