Geografie obyvatelstva

Geografie obyvatelstva je základní disciplínou socioekonomické geografie, velmi úzce spojenou s geografií sídel, a zabývá se vývojem a rozmístěním obyvatelstva, jeho strukturou či dynamikou.[1] Procesy, kterými se geografie obyavatelstva zabývá jsou například: vývoj počtu obyvatel, vývoj lidských populací, prostorová struktura obyvatelstva, přirozený či mechanický pohyb obyvatelstva anebo hustota zalidnění.

Vývoj obyvatelstva

Vývoj obyvatelstva se zabývá především prognózami ve vývoji počtu obyvatelstva a změnami, které jsou významné pro formování lidských ras, formování selektivních charakteristik nebo kulturních odlišností v lidské populaci.

Rozmístění obyvatelstva

Prostorová struktura obyvalstva je sledována jak v geografii obyvatelstva, v geografii sídel, ale také například v geografii ekonomické. Sledován je jak sídelní prostor, tak hospodářsky využívané prostředí, které je vázáno právě na lidská sídla. Faktory ovlivňující rozmístění obyvatelstva jsou přírodní (například vzdálenost od pobřeží, nadmořská výška a klima) nebo socioekonomické (dopravní dostupnost, potenciál cestovního ruchu, zemědělská výroba apod.).

Struktura obyavatelstva

Struktura obyvatelstva se zabývá jeho složením. Složení můžeme sledovat podle biologických znaků (pohlaví, věk, zdravotní stav a rasová struktura), ekonomických znaků (povolání, zaměstnání, hospodářské odvětví a sociální struktura) nebo znaků kulturních (vzdělání, národnost a náboženství). Ve statistikách najdeme nejčastěji věkovou strukturu obyvatelstva, vzdělanost nebo pohlaví.

Pohyby obyvatelstva

Pohyby obyvatelstva můžeme rozdělit v geografii do tří kategorií: přirozený pohyb obyvatelstva, mechanický pohyb obyvatelstva a sociálně-ekonomický pohyb obyvatelstva.

  • Přirozený pohyb obyvatelstva je výsledkem přirozených pohybů – tedy umírání (mortalita) a rozmnožování (natalita), neboli počet zemřelých a počet živě narozených. Rozdílům mezi těmito údaji se říká přirozený přírůstek nebo úbytek obyvatelstva. Dalšími demografickými událostmi, které ovlivňují přirozený přírůstek obyvatelstva, je například rozvodovost, počet uzavřených manželství nebo potratovost.[2]
  • Mechanický pohyb obyvatelstva je výsledkem prostorových přesunů, nejčastěji se jedná o emigrace nebo imigrace. Poměr těchto složek nazýváme migračním přírůstkem nebo naopak úbytkem obyvatelstva.
  • Sociálně-ekonomický pohyb je zvláštní typ přesunů obyvatelstva, tentokrát mezi sociálními skupinami. Tyto změny jsou způsobené kupříkladu změnou rodinného stavu, změnou úrovně vzdělání nebo změnou zaměstnání.

Reference

  1. BRYCHTOVÁ, Šárka. Geografie obyvatelstva: Geografie sídel: (socioekonomická geografie). Pardubice: Univerzita Pardubice, 2003. 127 s. ISBN 80-7194-599-4.
  2. Pohyb obyvatelstva - metodika - https://www.czso.cz/csu/czso/pohyb-obyvatelstva-metodika Archivováno 17. 11. 2020 na Wayback Machine

Literatura

  • BRYCHTOVÁ, Šárka; FŇUKAL, Miloš. Geografie obyvatelstva: Geografie sídel: (socioekonomická geografie). Pardubice: Univerzita Pardubice, 2003. ISBN 80-7194-599-4.
  • CHALUPA, Petr; TARABOVÁ, Zdeňka. Základy geografie obyvatelstva, demografie a geografie sídel. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983. Dostupné z: https://ndk.cz/uuid/uuid:d7955350-314c-11e3-bd38-5ef3fc9ae867.

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.