Biom

Biom představuje dílčí oblast biosféry, charakterizovanou určitým typem biotických a abiotických podmínek – zejména klimatickými a hydrologickými faktory a půdními a geologickými poměry, které dávají vznik určitým charakteristickým typům rostlinných a živočišných společenstev.

Suchozemské biomy jsou definovány podle globálního rozšíření vegetačních typů, které jsou určovány globálním klimatem, půdou a dalšími fyzikálními faktory prostředí. Biom se skládá z klimaxových ekosystémů a všech přidružených vývojových nebo degradačních stadií ekosystémů včetně ekosystémů pozměněných nebo vytvořených člověkem. Vymezení biomu je tedy založeno na potenciálním vegetačním typu. To umožňuje definování biomů na velkých souvislých oblastech a tím se liší biomy od jiných klasifikačních systémů založených na habitatech (biotopech) v aktuálním stavu.

Členění současných biomů

Historicky existuje několik typů členění biomů, které se v mnoha ohledech liší. Jejich oblíbenost v různých kulturních a zeměpisných oblastech často závisí na místních geografických podmínkách a historii oblasti.

Například ve střední Evropě je populární systém členění biomů dle Tischlera, který rozlišuje 9 suchozemských biomů: Hylaea (tropické deštné lesy), Skleraea (tropické a subtropické suché lesy a lesosavany), Silvaea (opadavé a smíšené lesy mírného pásu), tajga (severské a horské jehličnaté lesy), lesotundra (přechodné pásmo mezi biomem tajgy a tundry), tundra, stepi, pouště a polopouště a Litoraea (trvale nebo dočasně zaplavená území). Tento systém je ale zase opomíjen anglosaskými vědci, zjednodušuje totiž velmi členění vodních biomů pouze na biom volného oceánu a biom šelfových moří, což je sice ve středoevropských podmínkách pochopitelné, ale pro vědce námořních mocností nedostatečné.

V současné době se ve světě postupně prosazuje jednotná klasifikace biomů a biogeografických oblastí vytvořená odborníky z Světového fondu na ochranu přírody a nazvaná Global 200.

Mezinárodní členění dle WWF[1]
Současné rozmístění suchozemských biomů podle WWF

Tato klasifikace z roku 1998 rozlišuje 14 suchozemských, 12 sladkovodních a 5 mořských biomů (ekoregionů).

Suchozemské biomy

  1. Tundra
  2. Subpolární lesy (tajga)
  3. Vysokohorské trávníky a křoviny
  4. Jehličnaté lesy mírného pásma
  5. Listnaté a smíšené lesy mírného pásma
  6. Trávníky, savany a křoviny mírného pásma
  7. Tropické a subtropické jehličnaté lesy
  8. Tropické a subtropické vlhké listnaté lesy
  9. Tropické a subtropické suché listnaté lesy
  10. Tropické a subtropické trávníky, savany a křoviny
  11. Středomořské lesy a křoviny
  12. Pouště a suché křoviny
  13. Mokřadní trávníky a savany
  14. Mangrovy

Sladkovodní biomy

  1. Velká jezera
  2. Velké říční delty
  3. Polární řeky a jezera
  4. Vysokohorské řeky a jezera
  5. Pobřežní řeky mírného pásma
  6. Lužní řeky a mokřady mírného pásma
  7. Horské řeky mírného pásma
  8. Tropické a subtropické pobřežní řeky
  9. Tropické a subtropické lužní řeky a mokřady
  10. Tropické a subtropické horské řeky
  11. Vysychavé řeky a bezodtoká jezera
  12. Oceánské ostrovy

Mořské biomy

  1. Polární moře
  2. Šelfy a moře mírného pásma
  3. Upwelling mírného pásma
  4. Tropické upwelling
  5. Tropická korálová moře

Biomy v minulosti
Biomy na Zemi během posledního maxima doby ledové (před 15 až 25 tisíci lety).

Odkazy

Reference
  1. Biomes | Conserving Biomes | WWF. World Wildlife Fund [online]. [cit. 2021-02-09]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura
  • RAJCHARD, Josef; BALOUNOVÁ, Zuzana; VYSLOUŽIL, Dušan. Ekologie I. České Budějovice : Kopp, 2002. ISBN 80-7232-189-7

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.