Game (rapper)

Během své rekonvalescence si nechal koupit všechna klasická alba hip-hopu a po dlouhých pět měsíců studoval styly a umění rapu. Jeho cílem bylo stát se rapperem. Svou kariéru započal na labelu svého staršího nevlastního bratra, známého jako Big Fase 100, Black Wall Street Records, kde vytvořil svůj první mixtape You know what it is (2002).[3] O rok později si ho díky zmíněnému mixtapu všiml slavný Dr. Dre, který ho upsal pod svůj label Aftermath Entertainment. Dále ho představil labelu Interscope Records kam ho přesunul a ti ho začlenili k dalším svým umělcům, a to skupině G-Unit. Od roku 2004 se objevuje v klipech od členů G-Unit a v mnoha spolupracích na mixtapech.

Na počátku roku 2005 bylo vydáno úspěšné album The Documentary, které se stalo takřka klasikou West Coast Gangsta rapu. Album debutovalo na první příčce žebříčku Billboard 200, když se ho v první týden prodeje v USA prodalo 586 000 kusů, čímž ihned získalo certifikaci zlatá deska od společnosti RIAA. Již v březnu 2005 bylo album platinové. Celkem se ho v USA prodalo okolo 2,5 milionu kusů, čímž se stalo 2x platinovým. Celosvětově se ho prodalo pět milionů kusů. Singly "How We Do" a "Hate It or Love It", na kterých hostoval rapper 50 Cent se staly legendárními hity. Dalšími úspěšnými singly z alba byly písně "Westside Story" (ft. 50 Cent) a "Dreams".

Krátce po vydání však byl vyhozen z G-Unit a tím se rozpoutal nelítostný beef, který skončil až po smrti Michaela Jacksona v roce 2009, který si přál tento beef ukončit. The Game nebyl dissován jen samotnými členy G-Unit, ale i členy jejich nahrávací společnosti jako bylo duo M.O.P. nebo stále je Spider Loc, člen gangu Crips. Mimo jiné ho také dissoval i dnes již bývalý člen G-Unit Young Buck, po jeho sporech s G-Unit v roce 2008 se však přidal na stranu The Gamea. Roku 2005 se rozpoutaly také spory s rapperem Lil Eazy-E, synem slavného člena skupiny N.W.A. a také s šéfem slavného labelu Death Row Records Suge Knightem, spory se však do konce roku 2006 urovnaly.

Po sporech s 50 Centem odešel z labelu Aftermath a upsal se Geffen Records. Tam roku 2006 vydal své druhé album Doctor's Advocate, kterým chtěl dokázat, že si umí poradit i bez Dr. Dre a 50 Centa. Album bylo úspěšné, čímž splnilo své poslání. Debutovalo na první příčce žebříčku Billboard 200 s 358 000 prodanými kusy v první týden prodeje v USA. Celkem se alba v USA prodalo okolo milionu kusů, celosvětově pak okolo tří milionů. V hitparádách bodovaly singly "It's Okay (One Blood)" (ft. Junior Reid), "Wouldn't Get Far" (ft. Kanye West) a především píseň "Let's Ride".

Tehdy se rozpoutal spor s rapperem Yukmouthem.

v roce 2008 vydal očekávané album LAX plné hvězd z hudebního byznysu. Album, které bylo také vydáno u Geffen Records, debutovalo na druhé příčce žebříčku Billboard 200 s 238 000 prodanými kusy v první týden prodeje v USA. Celkem se alba prodalo okolo 660 000 kusů v USA. Úspěšnými singly z alba jsou písně "Game's Pain" (ft. Keyshia Cole) a především "My Life" (ft. Lil Wayne).

Roku 2010 si zkrátil pseudonym jen na Game a začal nahrávat své čtvrté album The R.E.D. Album znovu pod Interscope Records a jedna verze alba počítala se spoluprací s Pharrellem. Album bylo několikrát odloženo a přehráno. Nakonec bylo vydáno 23. srpna 2011 u labelů DGC Records a Interscope Records. Z alba pochází singly "Red Nation" (ft. Lil Wayne) a "Pot of Gold" (ft. Chris Brown). Album debutovalo na první příčce žebříčku Billboard 200 s 98 000 prodanými kusy v první týden prodeje v USA.[4] Celkem se v USA alba prodalo okolo 200 000 kusů.[5]

Od srpna 2011 začal pracovat na svém pátém studiovém albu, které bude jeho posledním u Interscope Records.

Hlavním producentem alba má být Mars z producentského týmu 1500 Or Nothin'. Album mělo nést název Soundtrack to Chaos[6] a mělo být bez hostů.[7] V březnu 2012 byl název změněn na F.I.V.E.: Fear Is Victory’s Evolution.[8] Na konci srpna byl název znovu změněn, a to na Jesus Piece. Bylo oznámeno, že se na albu bude podílet například Kanye West.[9]

Prvním singlem z alba byla píseň "Celebration" (ft. Chris Brown, Lil Wayne, Tyga a Wiz Khalifa, která se umístila na 81. příčce žebříčku Billboard Hot 100. Album debutovalo na šesté příčce žebříčku Billboard 200 s 86 000 prodanými kusy v první týden prodeje v USA.[10] Jde o jeho nejmenší prodej v prvním týdnu v kariéře. Celkem se v USA prodalo okolo 213 000 kusů.[11]

V říjnu 2013 tvrdil, že byl upsán ke Cash Money Records.[12] V prosinci téhož roku, ale uvedl, že tomu tak nebylo a že je stále bez smlouvy.[13]

V červnu 2014 oznámil, že u nezávislých nahrávacích společností E1 Music a Fifth Amendment Entertainment vydá nové kompilační album svého nahrávacího labelu Blood Money s názvem Blood Money La Familia. Datum vydání bylo původně stanoveno na 16. září 2014.[14] V červnu vydal i první singl "Bigger than Me", ten v žebříčcích nezabodoval. V červenci oznámil změnu názvu alba na Year Of The Wolf.[15] V srpnu informal o posunutí data vydání na 14. říjen 2014.[16] Nakonec bylo album vydáno pod názvem Blood Moon: Year of the Wolf a o první týden se ho v USA prodalo 32 000 kusů.[17]

V červnu 2014 také oznámil, že v lednu 2015 vydá své šesté sólo studiové album The Documentary 2. Jedná se o pokračování jeho debutového alba, které bylo současně jeho nejúspěšnějším. Na albu dříve přislíbil hudbu od Dr. Dreho, Just Blaze a Scotta Storcha.[18] V srpnu upřesnil datum vydání alba na 18. ledna 2015, tedy přesně na výročí deseti let od vydání svého debutu.[19] Termín ale nebyl dodržen. Nová data vydání byla stanovena na 30. června 2015,[20] 28. srpna, 25. září a poté na 9. října. V červnu byl z alba zveřejněn singl "100" (ft. Drake). V září oznámil, že se bude jednat o dvojalbum. První disk byl vydán 9. října 2015 a druhý 16. října. Zatímco disk jedna nesl název The Documentary 2 a hostovali na něm Kendrick Lamar, Ice Cube, Drake, Dr. Dre, Kanye West, Future, Snoop Dogg, disk 2 nesl název The Documentary 2.5 a mezi hosty byl nejčastěji Anderson .Paak a Ty Dolla $ign; dalšími hostujícími umělci byli Nas, Lil Wayne, Busta Rhymes a mnozí další. Dohromady mají oba disky 147 minut. Do začátku listopadu 2015 se v USA prodalo 116 000 kusů prvního disku a 54 000 kusů druhého disku.[21]

V červnu zveřejnil první singl ze svého sedmého studiového alba, píseň se jmenuje "All Eyez" (ft. Jeremih) (79. příčka). Na finální verzi alba je tento singl zařazen pouze jako bonusová píseň. V září 2016 vydal pětiminutový freestyle "92 Bars". Freestyle je disstrackem na rappera Meek Milla. Beef se posléze přesunul na sociální síť Instagram. Ke konci září vydal další disstrack s názvem "Pest Control". V září vydal rovněž další singl z alba, píseň "True Colors / It's On". Album s názvem 1992 bylo vydáno 14. října 2016 u labelů Blood Money a eOne.

V prosinci 2016 oznámil, že začal pracovat na svém devátém a údajně posledním albu. V červnu 2019 vydal singl "West Side" následovaný v listopadu singlem "Stainless" (ft. Anderson .Paak). Ani jeden v hitparádách nezabodoval. Album Born 2 Rap bylo vydáno na konci listopadu 2019.

Pro rok 2022 chystá své desáté album s názvem Drillmatic. V lednu 2022 vydal úvodní singl "Eazy" (s Kanye West) (49. příčka). Jde o jeho nejúspěšnější píseň od roku 2008.

V dubnu 2005 čelil žalobě za nezabránění napadení fanouška během koncertu ve městě Auburn, stát Washington. Richard Monroe Jr. tehdy tvrdil, že byl napaden bodyguardy během svého pokusu o vylezení na podium. Monroe požadoval odškodnění ve výši 22 milionů dolarů, soud se konal v roce 2009.

V říjnu 2005 byl obviněn z výtržnictví a bránění ze zatčení v Greensboro, Severní Karolína. Game tvrdil, že ostraha obchodu, ve kterém se incident udál, a policie jednali přehnaně, když k jeho zadržení použili například i pepřový sprej. Nakonec byl žalován policisty za urážku na cti. Pětice žalobců nakonec v roce 2012 vysoudila 5 milionů dolarů.

V květnu 2007 byl zatčen v souvislosti s incidentem, který se udál při basketballové hře ve čtvrti South Los Angeles v únoru onoho roku. Údajně se zbraní v ruce ohrožoval jednu osobu. Game následujícího dne složil kauci 50 000 dolarů. Soud se konal v únoru 2008 a Game byl odsouzen k 60 dnům ve vězení, 150 hodinám obecně prospěšných prací a tříleté podmínce.

V roce 2011 mu bylo odmítnuto vstoupit do Kanady v souvislosti s Gameovými styky s gangy v Los Angeles.

V říjnu 2012 ho rapper 40 Glocc zažaloval za napadení a ublížení na zdraví. Napadení se odehrálo v červenci 2012 a bylo zachyceno na kameru. Rapper 40 Glocc u soudu požadoval odškodnění ve výši 4,5 milionů dolarů. Soud stále probíhá.

V srpnu 2015 čelil hrozbě trestu odnětí svobody na dobu tří let za napadení policisty mimo službu. Incident se odehrál v březnu 2015 během utkání v basketballu Pro-Am ligy v Hollywoodu.[22]

• 2002 - You Know What It Is vol. 1
• 2004 - Westside Story
• 2004 - You Know What It Is vol. 2: Throwin' Rocks at The Throne
• 2005 - You Know What It Is vol. 3
• 2005 - Ghost Unit
• 2006 - Stop Snitchin, Stop Lyin
• 2007 - You Know What It Is vol. 4: Murda Game Chronicles
• 2010 - The Red Room
• 2010 - Brake Lights
• 2011 - Purp & Patron
• 2011 - Purp & Patron: The Hangover
• 2011 - Hood Morning (No Typo): Candy Coronas
• 2012 - California Republic
• 2013 - O.K.E. (Operation Kill Everything)

• 2004 - "Westside Story" (ft. 50 Cent)
• 2004 - "How We Do" (ft. 50 Cent)
• 2005 - "Hate It or Love It" (ft. 50 Cent)
• 2005 - "Dreams"
• 2006 - "It's Okay (One Blood)" (ft. Junior Reid)
• 2006 - "Let's Ride"
• 2007 - "Wouldn't Get Far" (ft. Kanye West)
• 2007 - "Game's Pain"
• 2008 - "My Life" (ft. Lil Wayne)
• 2011 - "Red Nation" (ft. Lil Wayne)
• 2012 - "Celebration" (ft. Chris Brown, Tyga, Wiz Khalifa a Lil Wayne)
• 2015 - "100" (ft. Drake)
• 2016 - "All Eyez" (ft. Jeremih)
• 2022 - "Eazy" (s Kanye West)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Game na Wikimedia Commons
• Oficiální stránka
• Game na Twitteru
• Game na Facebooku
• Game na Myspace
• Recenze desky Doctor’s Advocate
• Recenze desky L.A.X.
• Report z koncertu v České republice
• Gameův RSS kanál