Gambusie Holbrookova

Gambusie Holbrookova,[2][3][4] další české názvy: živorodka Holbrookova, živorodka komáří, Holbrookův halančík, (latinsky: Gambusia holbrooki, slovensky: -, anglicky: eastern mosquitofish).[pozn. 1] Rybu poprvé popsal v roce 1859 francouzský zoolog Charles Frédéric Girard (8. březen 1822 – 29. leden 1895) se specializací na ichtyologii a herpetologii. Ryba je druhově blízkou příbuznou ryby Gambusia affinis.[5] Bývá zaměňována právě s Gambusia affinis a Poecilia latipinna, v Austrálii pak s Pseudomugil signifer.[6][7]

Gambusie Holbrookova
Gambusie Holbrookova
samice (dole), samec (nahoře)
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídaryby (Osteichthyes)
Třídapaprskoploutví (Actinopterygii)
Nadřádkostnatí (Teleostei)
Řádhalančíkovci (Cyprinodontiformes)
Čeleďživorodkovití (Poeciliidae)
Rodgambusie (Gambusia)
Binomické jméno
Heterandria holbrooki
Girard, 1859
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rod Gambusia pochází z kubánského pojmu „Gambusino“, což nic neznamená. Jedná se o místní vtipné slovo. Pokud tedy „lovíte gambusie“, pak „nelovíte nic“. Druhé jméno je nejisté, ale mezi vědci se respektuje názor, že ryba byla pojmenována podle lékaře a přírodovědce Johna Edwardsa Holbrooka (1796–1871).[8]

Popis

Ryba je malá, světle zbarvená s poloprůhlednými ploutvemi. Samice mají obvykle v oblasti očí černý pruh a na ocasní a hřbetní ploutvích u obou pohlaví jsou vidět světlé skvrny. Pro svou podobnou velikost, tvar a reprodukční zvyklosti může být snadno zaměněno s guppkou.[6] Samci dorůstají 3,8 cm, samice 6,4 cm. tato ryba se může vyskytovat i s barevným vzorem černých skvrn, které připomínají dalmatina. Pohlaví ryb je snadno rozeznatelné: samci mají pohlavní orgán gonopodium, samice klasickou řitní ploutev.[9]

Biotop

Ryba se vyskytuje ve sladkých vodách v jižních a východních státech USA, od Floridy po Pensylvánii, a do vnitrozemí Alabamy a Tennessee.[5] Ryba se vyskytuje v stojatých a pomalu tekoucích vodách, např. zarostlých rybnících a jezerech, ve slepých ramenech řek.[4][10]

Mimo původní biotop byla vysazena např. v jižní Evropě, např. v Lago di Massaciuccoli, východních teritoriích Austrálie, kde byla určena k likvidaci komárů.[4][11]

Chov v akváriu
  • Chov ryby: Rybu lze chovat v malé až středně velké nádrži. Je nenáročná. Vyhovuje jí hustá a jemnolistá výsadba rostlin.[4]
  • Teplota vody: 15–35 °C[4]
  • Kyselost vody: 6,0–8,8 pH[4]
  • Tvrdost vody: 10–40 °dGH[4]
  • Krmení: Jedná se o všežravou rybu, preferuje živou potravu, detrit a řasy.[12][13][7]
  • Rozmnožování: Doba březosti je 22 až 25 dní. Počet mláďat z jednoho vrhu je od 5 do 100.[7] Během roku mohou vzniknout až 3 generace. Samice často vytvářejí hejna, aby omezily sexuální obtěžování ze strany samců.[9][14] Potěr dospívá mezi 18 dny až 8 týdny, podle podmínek. Při dobré výživě a teplotě vody je růst a pohlavní dospělost dříve.[7][4]

Galerie
  • Gambusia holbrooki, samice (nahoře) a samec (dole).
  • Gambusia holbrooki v rybníku v oblasti Pee Dee v Jižní Karolíně, 2011.
  • Gambusia holbrooki, březí samice.
  • Gambusia holbrooki, samice

Odkazy

Poznámky
  1. Latinská synonyma: Gambusia holbrookii (Girard, 1859); Heterandria holbrooki (Girard, 1859); Schizophallus holbrooki (Girard, 1859); Gambusia patruelis holbrooki (Girard, 1859); Gambusia affinis holbrooki; Zygonectes atrilatus (Jordan & Brayton, 1878); Gambusia holbrocki (Girard, 1859); Gambusia affinis holbrocki (Girard, 1859); Heterandria uninotata (non Poey, 1860).

Reference
  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
  2. SLABOCH, Roman. České názvosloví živorodek. Ilustrace Martin Rose (Kresba na titulní stránce), Jiří Plíštil (Grafický design a layout). 1. vyd. [s.l.]: AQUATAB, 2009-08-07. 63 s. Dostupné online.
  3. HANEL, Lubomír; NOVÁK, Jindřich. České názvy živočichů V. (Ryby a rybovití obratlovci (Pisces) 6.). Praha: Národní muzeum, 2009. 94 s. Dostupné online.
  4. FischBase: Gambusia holbrooki Girard, 1859, Eastern mosquitofish. 2020-01-24.
  5. NAS - Nonindigenous Aquatic Species: Gambusia holbrooki. 2020-01-24
  6. NSW Department of Primary Industries. Eastern gambusia (Gambusia holbrooki) [online]. NSW Government [cit. 2015-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-16. (anglicky)
  7. Pyke, G. H. 2005. A review of the biology of Gambusia affinis and G. holbrooki. Reviews in Fish Biology and Fisheries. 15: 339-365.
  8. Christopher Scharpf; KENNETH J. LAZARA. Order CYPRINODONTIFORMES: Families POECILIIDAE, ANABLEPIDAE, VALENCIIDAE, APHANIIDAE and PROCATOPODIDAE [online]. Christopher Scharpf and Kenneth J. Lazara, 26 October 2019 [cit. 2019-11-02]. Dostupné online. (anglicky)
  9. TOMAN, Jan. Souboj na dvou frontách. Závisí u ryb zvětšování samičího mozku na délce samčích genitálií? [online]. Jaroslav Flegr, 2018-02-18 [cit. 2020-01-24]. Dostupné online. (česky)
  10. REDAKCE ČRO LEONARDO. Nemoc obojživelníků napadá i korýše. ČRo Leonardo [online]. Český rozhlas, 2012-12-18 [cit. 2020-01-24]. Dostupné online. (česky)
  11. BALOG, Štefan. Nepůvodní druhy sladkovodních ryb středomořského úmoří Balkánu. Repozitář závěrečných prací [online]. Univerzita Karlova, 2016-09-09 [cit. 2020-01-24]. Dostupné online.
  12. Blanco, S., S. Romo, and M. J. Villena. 2004. Experimental study on the diet of mosquitofish (Gambusia holbrooki) under different ecological conditions in a shallow lake. International Review of Hydrobiology 89: 250-262.
  13. McPeek, M. A. 1992. Mechanisms of sexual selection operating on body size in the mosquitofish (Gambusia holbrooki). Behavioral Ecology 3: 1-12.
  14. Pilastro et al. 2003. Female aggregation and male competition reduce costs of sexual harassment in the mosquitofish Gambusia holbrooki Animal Behavior 65: doi:10.1006/anbe.2003.2118

Literatura
  • DOKOUPIL, Norbert. Živorodky. První. vyd. [s.l.]: SZN - Státní zemědělské nakladatelství, 1981. 264 s.
  • HANEL, Lubomír; NOVÁK, Jindřich. České názvy živočichů V. (Ryby a rybovití obratlovci (Pisces) 6.). [Praha]: Národní muzeum, 2009. 94 s.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.