Galina Fleischmannová

Díky široké paletě výtvarných technik, které ovládá, se řadí mezi nejvšestrannější umělce současného českého moderního výtvarného umění.^[zdroj?!] Galina od ukončení studií pravidelně vystavuje samostatně i na společných výstavách v Čechách i v zahraničí. Pravidelnými tvůrčími technikami jsou olejomalba, pastel, akvarel, tempera, kombinované techniky a užití také netradičních materiálů čímž dává vzniknout různým formám koláží, asambláží, muchláží aj. Předností autorky je dovednost vystihnout a podtrhnout sdělovaný obsah prostřednictvím použitých forem a zvolených technik. Velmi zdatná je také při práci s barvami, kterými dokáže přiléhavě vyjádřit pocit či atmosféru.^[zdroj?!]

Její celou tvorbou prostupuje inspirace přírodou, která v jejích obrazech nabírá velmi abstrahovaných forem. Nejranějším z cyklů velmi netradičně pojatých krajinomaleb se stala severočeská mostecká pánev, kde autorka vyrůstala. Tyto převážně monochromní obrazy příhodně reflektují pustou a vytěženou zem, kterou skrze obraz předvádějí v příjemně lyrizované poloze.

Dalšími oblíbenými místy, jimiž se ráda inspiruje, a která ztvárňuje, jsou oblast Šumavy, Pálava, Normandie a Švédsko. Šumavský cyklus nabývá expresivnějšího rázu a zobrazuje dravou a divokou přírodu kontrastující s opuštěnými artefakty původní vysídlené civilizace. Pálavský cyklus asociuje zobrazení kosterních pozůstatků zvířat a amorfních struktur vápencového pohoří, proto je nazýván Lebečními krajinami. Obrazy inspirované Švédskem jsou minimalistické až monumentálně strnulé a výrazně reflektují švédskou podstatu, hloubku prostoru a jakousi neohraničenost. Krajinná tvorba ovšem zcela přesahuje výše uvedený rámec, který tvoří spíše jakousi základnu a stěžejní body tvorby

Rozsáhlá a významná je také autorčina portrétní tvorba. Ta je nazývána Krajinami tváře, protože prostřednictvím malby vypovídá o individualitě a psychologické hloubce člověka. Výtvarnými prostředky vytváří jakousi výpověď člověka popisující trápení i radost, bezprostřednost životního osudu, temperament i osobnost. Jde o velkoformátové malby o rozměrech až 2m znázorňující lidi autorce důvěrně blízké, přátele, členy rodiny a další osobnosti, které významně zasáhly do autorčina života nebo ji inspirovaly.

Rozsáhlý depozitář Galiny Fleischmannové zahrnuje také mnoho akvarelů, pastelů a kombinovaných technik s různými inspiračními podněty, které zahrnují témata jako fetiše, Proměny F. Kafky, bolest, nemoc a další. Své představy o obsahu vkládá do malířských technik a jejich prostřednictvím se snaží zachytit neuchopitelné atributy lidské duše, emoce či jejich kontrast s žitou hmotou.

• 2015 galerie Matějovec – Kryštof Ewanče a Jaroslav Rodek
• 2014 SVU Mánes, galerie Diamant – Area Ballardini, Tilman Rothermal
• 2014 zámek Valeč – Helena Sequens, Adam Stanek a Radovan Kodera
• 2014 kostel Zvěstování Panny Marie v Mariánské Týnici u Kralovic – Stanislav Hanzík
• 2014 galerie Portheimka
• 2014 Městská galerie, Stará Ľubovňa, SK
• 2014 Gallery Li – Björn Römert, Norsholm, SE
• 2012 DOX
• 2009 Gallery Li – Björn Römert, Norsholm, SE
• 2009 Gallery Garden – Jiří Vovesný a Pavel Tasovský; Brussels, BE
• 2009 Autoportrét v českém výtvarném umění, Hradec Králové
• 2009 Autoportrét v českém výtvarném umění, Hluboká nad Vltavou
• 2007 Osecký klášter – Ida Saudková
• 2005 České centrum ve Švédsku – Björn Römert; Stockholm, SE
• 2005 Pelles Gallery – Björn Römert, Norsholm; SE
• 2005 Osecký klášter – Björn Römert
• 2002 galerie Modrý hrozen v Litvínově – Vladimír Franz
• 1997 Regionální muzeum Most
• 1994 Roxy Club Praha
• 1994 Státní galerie výtvarného umění v Mostě
• 1999 kostel svatého Vojtěcha v Ústí nad Labem
• 1989 hotel Thermal Karlovy Vary
• 1989 Salon 89 Liberec
• 1988 Valdštejnský zámek v Litvínově – Vojtěch Adamec st., Mikoláš Axman
• 1985 Kulturní centrum Máj v Litvínově
• 1984 ZK Benar Litvínov – Tatjana Popoca

• 2016 zámek Buštěhrad
• 2015 Galerie Hasičský dům v Telči
• 2014 kostel svatého Vavřince v Praze
• 2012 galerie Slavie, Berlín, DE
• 2012 Sýpka Buštěhrad
• 2011 zámek Dolní Lukavice
• 2011 galerie Foyer v Rokycanech
• 2011 galerie Smečky
• 2010 zámek Dolní Lukavice
• 2008 Nejvyšší purkrabství pražského hradu
• 2007 galerie Mansarda
• 2007 Křížova vila v Žatci
• 2006 Galerie Modrý hrozen v Litvínově
• 2006 Notia, Praha
• 2005 Osecký klášter
• 2004 Stockholm, SE
• 2004 Linköping, SE
• 2004 Galerie Modrý hrozen v Litvínově
• 2004 Schola Humanitas v Litvínově
• 2003 Komerční banka v Mostě
• 2002 galerie Efram v Mikulově
• 2002 Galerie městského muzea v Čáslavi
• 2001 Notia, Prague, CZ
• 2001 galerie Andreas Desalermos, Athens, GR
• 2001 galerie Radniční sklípek v Litvínově
• 2000 galerie U zámecké brány ve Valticích
• 2000 galerie Zlatý prsten v Chomutově
• 1999 Otevřeny svět v Litvínově
• 1999 Galerie Modrý hrozen v Litvínově
• 1999 galerie Bastion v Prostějově
• 1998 galerie Erika v Mostě
• 1997 Lichtenštejnský palác
• 1995 Státní galerie výtvarného umění v Hodoníně
• 1994 Galerie Mladých v Brně
• 1991 divadlo T. G. Masaryka v Praze
• 1991 Výtvarná síň Emila Filly v Ústí nad Labem
• 1987 Městské divadlo v Mostě
• 1986 Docela velké divadlo v Litvínově

• 2001 Valtice – malba
• 2003 Levoča, SK – malba a socha
• 2005 Spišská Nova Ves, SK – malba
• 2007 Hajduboszormeny, HU – malba a socha
• 2011 Dolní Lukavice – grafika
• 2014 Stara Ľubovňa, SK – velký formát
• 2015 Krosno, PL – malba