GATT

GATT (z angl. General Agreement on Tariffs and Trade – všeobecná dohoda o clech a obchodu) je mnohostranná dohoda obsahující pravidla pro řízení obchodu a pro fórum, Světovou obchodní organizaci (WTO), k jednání o obchodních záležitostech a řešení obchodních sporů mezi členy. GATT je významná jak pro podnikatele, tak i pro spotřebitele, neboť její pravidla a postupy vytvářejí rámec pro mezinárodní obchod a obchodní politiku. Ta má reálný dopad na výběr zboží dostupného spotřebitelům a jeho cenu.

V duchu výsledků Bretton Woodské konference měla být založena i mezinárodní obchodní organizace (ITO), v průběhu přípravy založení přejmenovaná na světovou (WTO), jako součást většího plánu na obnovení hospodářství po 2. světové válce. Jako provizorní řešení byla přijata pouze část smlouvy o WTO jako GATT upravující obchod a cla. Její prozatímní užití bylo zajištěno Prozatímním protokolem. Kvůli zamítavému postoji Senátu USA však k jejímu vzniku nedošlo a provizorní GATT zůstala v platnosti po desetiletí.

GATT je tedy na rozdíl od WTO smlouva a má smluvní strany, WTO je mezinárodní organizace a má členy.

Hlavním důvodem vzniku bylo snížení překážek v mezinárodním obchodu. Toho bylo dosaženo množstvím různých dohod o snížení celních bariér, kvantitativních omezení obchodu a dotací.
GATT byl od 1. ledna 1995 nahrazen Světovou obchodní organizací (World Trade OrganizationWTO). Původní GATT 47 zůstal v platnosti mezi některými členy.

Jednání v rámci GATT se uskutečňovala v rámci tzv. kol rounds – šlo o setkání svolaná ad hoc.

Rozlišujeme tedy původní GATT 47 (verze z roku 1947 + dodatky do ukončení Uruguayského kola) a GATT 94, která je dohodou v rámci WTO a nezahrnuje tedy organizační složku která byla nahrazena WTO. Naopak zahrnuje i dodatky z Uruguayského kola.

Československo bylo zakládající zemí GATT – je signatářem od roku 1947 s účinností od 1. ledna 1948.

Výjimky

Účinnost GATT omezuje řada výjimek:

  • grandfather rights = možnost zachování rozporu s GATT, pokud byl již platný před přijetím GATT
  • povoleny zóny volného obchodu a celní unie
  • mírnější zacházení s rozvojovými státy
  • antidumpingová a vyrovnávací cla
  • dočasná ochranná opatření (nutná z důvodu nedostatku zboží na trhu, hrozící nezaměstnanosti, ochrany platební bilance, atd.)
  • bezpečnostní výjimky (vojenské zboží, zboží dvojího použití)
  • další (například speciálními dohodami, dohody o textilu, "dobrovolná" omezení exportu,...)[1]

Zásady

  • redukce překážek volného obchodu pouze do cel (= tarifů)
  • Nediskriminace
  • Parity
  • liberalizace
  • multilaterality

Funkce

  • snižování obchodních bariér
  • antidumpingová opatření
  • regulace světového obchodu

Reference

  1. EUR-Lex - 21994A1223(03) - EN - EUR-Lex. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2018-02-14]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.