Gávská kultura
Gávská kultura byla archeologická kultura v 13. - 11. století před Kr. (tedy v mladší době bronzové) v severovýchodním Maďarsku, na Podkarpatské Rusi, Sedmihradsku, Moldavsku a na východním Slovensku (Východoslovenská nížina, Košická kotlina a některých oblastech Šariše), v širším smyslu až do 8. století př. Kr. (tedy v pozdní době bronzové), ale tehdy už jen zejména na východním Slovensku a v přilehlé Podkarpatské Rusi (zejména tzv. Somotorský typ). V pozdní době bronzové na ni zejména na Ukrajině navázala gávsko-holihradská kultura (gávsko-holihradský kulturní komplex), která v širším smyslu zahrnuje i (pozdní) gávskou kulturu.
Je pojmenovaná podle pohřebiště Gáva v Maďarsku. Pojmenovala ji A. Mozsolicsová v roce 1957.
Vznikla z otomanské kultury a kultury Suciu de Sus.
Slovensko
Na východním Slovensku kolem 1200 př. Kr. nahradila pilinskou kulturu a kulturu Suciu de Sus. Trvala zde až do konce doby bronzové - do 750 před Kr.
Charakteristické je budování hradišť (Lysá Stráž, Nižný Tvarožec-Pivničky, Šarišské Sokolovce, Obišovce, Koňuš-Starý Koňuš, Hradová hura), svérázná keramika a rozsáhlá metalurgie bronzu (šperky, zbraně, pancíře, přilby, soupravy na pití, nádoby). Vzácným příkladem pokročilých bronzařských technik je nález zadní části plechového pancíře v Čierné nad Tisou. Z Obišovců pochází unikátní nález dvou bronzových kol se 4 špicemi pocházejících z lehkého dvoukolového bojového vozu (bigy), taženého koňmi.
V závěrečné fázi gávské kultury (Ha B3 - 8. stol. Př. Kr.) mluvíme na Slovensku a na přilehlé Ukrajině o tzv. somotorském typu (Somotor - hradiště a pohřebiště; Vojatín - pohřebiště).
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gávska kultúra na slovenské Wikipedii.
