Fytovolatilizace

Fytovolatilizace je název pro metodu využívající schopnost organismů poutat těkavé formy těžkých kovů v prostředí a prostřednictvím rostlin je uvolňovat do atmosféry. Jde o fytoremediační techniku. Rostliny, zřejmě pomocí dalších organismů mohou takto poutat arsen, rtuť nebo selen. Předpokládá se, že schopnost zachytávat těžké kovy mají houby nebo bakterie na kořenech rostlin. [1]

Využití

Je testováno využití živých organismů při odstranění nežádoucích příměsí v prostředí. Konkrétně jde například o zeminy kontaminované těžkými kovy. Zatím se projekt potýká s problémy ohledně zachytávání takto uvolněné příměsi v atmosféře, neboť se díky svým fyzikálním vlastnostem rozptyluje do okolí ve formě par.

Nejvíce je prostudováno a používáno poutání a odstranění selenu touto formou.[1]

Gen kódující reduktázu rtuti se podařilo vnést do genomu rostliny huseníček Thalův Arabidopsis thaliana a liliovník tulipánokvětý Lyriodedron tulipifera. Expresí tohoto genu se zvýšila odolnost rostlin vůči koncentraci Hg2+ iontů v jejich tkáních a současně se podařilo převést větší část rtuti ve formě Hg0 do ovzduší.

Vedle výběru rostlin a klasických šlechtitelských metod jsou genové manipulace technikou, která může výrazně přispět k lepšímu využití rostlin pro fytoremediační účely.

Výhody

Při fytovolatilizaci není třeba rostlinný materiál sklízet a dále zpracovávat.

Rizika

Dochází k uvolňování toxických látek (například rtuť) do ovzduší. V případě použití tohoto způsobu musí být realizováno opatření, které by zamezilo nekontrolovanému rozptylu plynných zplodin.

Literatura

Reference
  1. LÁBUSOVÁ, Jana. Fytoremediace: biochemické charakteristiky rostlin hyperakumulujících těžké kovy [online]. [cit. 2014-10-01]. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.