Furna

Furna (ve walserské němčině Furnä, rétorománsky Fuorn) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Prättigau/Davos. Nachází se v údolí Prättigau, asi 15 kilometrů severovýchodně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 1 351 metrů. Má přibližně 200 obyvatel.

Furna
Furna

znak
Poloha
Souřadnice46°56′0″ s. š., 9°40′0″ v. d.
Nadmořská výška1351 m n. m.
StátŠvýcarsko Švýcarsko
KantonGraubünden
OkresPrättigau/Davos
Furna
Furna, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha33,32 km²
Počet obyvatel207 (31.12.2020)
Hustota zalidnění6,2 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.furna.ch
PSČ7232
Označení vozidelGR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie
Kostel a fara ve Furně

Roztroušená obec Furna leží ve střední části údolí Prättigau na východním svahu hory Furner Berg (1824 m n. m.). Rozsáhlé území zahrnuje v podstatě levou stranu údolí potoka Furner Bach, přibližně 10 km dlouhého levého přítoku Landquartu. Na jihu je údolí uzavřeno pohořím Hochwang, jehož nejvýraznějšími vrcholy jsou Hochwang (2533 m n. m., nejvyšší bod obce) a Cunggel (2413 m n. m.). Západní hranice probíhá nejprve po mírném hřebeni severně od Hochwangu k Wannenspitzu (1970 m n. m.) a poté nepravidelně stoupá a klesá severozápadně kolem Furner Berg. Na východě se oblast rozšiřuje do hluboce zaříznuté bezcelistvé rokle Furner Bachu.

Sídla jsou soustředěna ve skupinách Usserberg, Mittelberg a Hinterberg. Nachází se zde také řada samostatných zemědělských usedlostí.

Sousedními obcemi jsou Arosa, Grüsch, Jenaz, Schiers a Trimmis.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1479 a je zde uváděna jako Furnen. Do oblasti, která byla dříve řídce osídlena Římany, se Walserové přistěhovali ve 14. a 15. století. Jako součást kastelánského dvora patřila obec do Ligy deseti dvorů v rámci Tří konfederací (Drei Bünde).

13. září 1931 si obyvatelé Furny zvolili farářku, což vyvolalo senzaci v celém Švýcarsku. Volba první evropské farářky se konala v rozporu s předpisy kantonální národní církve a kantonální církevní úřady okamžitě zabavily církevní majetek.[1]

Furna byla elektrifikována v roce 1968, jako poslední obec v kantonu Graubünden a jedna z posledních obcí ve Švýcarsku. Zejména v údolí Prättigau se do té doby často vtipkovalo o obyvatelích Furny a jejich zaostalosti.

Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel
Rok185019001950199020082020
Počet obyvatel216209222211214207

Hospodářství a doprava

Od roku 1879 je obec přístupná po silnici. V roce 1889 byla otevřena železniční trať Landquart–Davos (Rhétská dráha) se zastávkou Furna, avšak nacházející se v sousední obci Jenaz. V roce 1936 bylo mezi nádražím a obcí zřízeno poštovní autobusové spojení. Linka je v provozu do současnosti a zajišťuje ji dopravce Postauto.

Furna usiluje o rozvoj cestovního ruchu. Nachází se zde několik horských hostinců a řada příležitostí pro pěší turistiku a jízdu na horském kole. Velká část oblasti zimních sportů Grüsch-Danusa se nachází na území Furny.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Furna GR na německé Wikipedii.

  1. CAPREZ, Christina. Die erste Pfarrerin Europas wirkte in einem Dorf im Prättigau [online]. SRF, 2015-11-23 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.