Fuji T-1

Fuji T-1A

Společnost Fuji Heavy Industries (pokračovatel druhoválečné společnosti Nakadžima) byla v roce 1955 pověřena vývojem proudového cvičného letounu, který by vyplnil mezeru mezi stroji pro základní výcvik a pokročilým typem T-33 Shooting Star. Při vývoji letounu se inspirovala stíhacím letounem F-86F Sabre, v té době v Japonsku stavěným v licenci. Prototyp poháněný britským motorem Bristol Orpheus Mk.805 poprvé vzlétl 19. ledna 1958,[2]druhý prototyp v únoru. Stejný motor poháněl také sériové stroje úvodní verze T-1A. Celkem bylo, včetně prototypů, vyrobeno v letech 1959 až 1962 46 kusů T-1A. Výroba pokračovala verzí T-1B, kterou poháněl slabší domácí motor Ishikawajima-Harima J3-IHI-3. Prototyp této verze poprvé vzlétl 1. června 1960.[2] Celkem bylo vyrobeno od září 1962 do června 1963 20 kusů T-1B. Většina vyrobených letounů byla později modernizována na verzi T-1C, poháněnou motorem IHI J3-IHI-7.[1]

Fuji T-1B

• T-1A – Základní verze poháněná motorem Bristol Orpheus Mk.805 s tahem 17,7 kN.
• T-1B – Verze poháněná motorem IHI J3-IHI-3 s tahem 11,77 kN. Vyrobeno 20 kusů.
• T-1C – Modernizace již vyrobených letounů. Poháněna motorem IHI J3-IHI-7 s tahem 13,72 kN.

Fuji T-1 v muzejní expozici

• Japonsko Japonsko
  • Japonské vzdušné síly sebeobrany

• platí pro verzi Fuji T-1C[1]
• Posádka: 2
• Rozpětí: 10,5 m
• Délka: 12,12 m
• Výška: 4,08 m
• Nosná plocha: 22,22 m²
• Hmotnost prázdného letounu: 2420 kg
• Vzletová hmotnost: 4150–5000 kg
• Pohonná jednotka: 1× proudový motor Ishikawajima-Harima J3-IHI-3
• Tah pohonné jednotky: 13,72 kN