Fritz Gerlich
Carl Albert Fritz (Michael) Gerlich (15. února 1883 Štětín, Pomořansko – 30. června 1934 Dachau) byl německý novinář a historik; jeden z hlavních novinářských odpůrců Adolfa Hitlera. Byl uvězněn a později popraven v koncentračním táboře v Dachau.
Fritz Gerlich | |
---|---|
Fritz Gerlich v roce 1929 | |
Narození | 15. února 1883 Štětín |
Úmrtí | 30. června 1934 (ve věku 51 let) Koncentrační tábor Dachau |
Povolání | novinář, archivář, spisovatel, odbojář a historik |
Alma mater | Mnichovská univerzita |
Politická příslušnost | Německá vlastenecká strana |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mládí
Narodil se jako nejstarší ze tří synů obchodníka s rybami Paula Gerlicha a jeho ženy Terezie. Na podzim roku 1889 byl přijat na gymnázium Marienstiftungymnasium, které dokončil v roce 1901.
V roce 1902 začal studovat na mnichovské univerzitě, kde se nejdříve zaměřil na matematiku a přírodní vědy, poté zaměřil svou pozornost na historii. Na univerzitě byl aktivním členem Svobodného sdružení studentů (Freistudentenschaft). Zde napsal dizertační práci na téma „Odkaz Jindřicha VI.“, kterou dokončil v roce 1907.
Poté se v Mnichově 9. října 1920 oženil se Sophií Botzenhartovou, rozenou Stempfleovou.
Kariéra
Po zakončení studií doktorátem se stal archivářem. Začal přispívat politickými články protisocialistického a národně-konzervativního charakteru v Süddeutsche Monatshefte, který vydával Paul Nikolaus Cossmann, a v roce 1917 přispíval do Die Wirklichkeit. V témže roce stal stal také aktivní v Německé vlastenecké straně (Deutsche Vaterlandspartei), a po jejím rozpuštění, v letech 1918-1918 v Protibolševické lize (Liga Antibolschewistische).
V roce 1919 vydal knihu „Komunismus jako učení tisícileté říše“ (Der Kommunismus als Lehre vom Tausendjährigen Reich), ve které srovnává komunismus s fenoménem vykupitelských náboženství. Celá jedna kapitola je věnována odsouzení antisemitismu, který byl založen na vedoucích pozicích mnoha Židů během revoluce a založení sovětské republiky.
V průběhu let se Gerlichovy politické názory stávaly více liberální. V roce 1920 byl nominován jako kandidát do bavorského zemského sněmu a německého Reichstagu za levicovou-liberální Německou demokratickou stranu (Deutsche Demokratische Partei).
Šéfredaktor Münchner Neueste Nachrichten
V letech 1920 až 1928 byl šéfredaktorem Münchner Neueste Nachrichten (MNN), které byly předchůdci pozdějších Süddeutsche Zeitung, a jedním z nejčtenějších novin v jižním Německu.[1] Jako vydavatel Gerlich vystupoval proti nacismu a Hitlerově nacistické straně; je pak označoval je za „vražedné“. Již ve 20. letech 20. století v Mnichově zakusil nacistickou tyranii. Kdysi konzervativní nacionalista Gerlich se v roce 1923, po Pivním puči, rozhodně obrátil proti Hitlerovi a stal se jedním z jeho nejostřejších kritiků. Také ostatní kritici nacistů z Gerlichových dob v MNN byli později uvězněni. Patřil k nim Fritz Buechner, který byl Gerlichovým nástupcem v MNN; Erwein Freiherr von Aretin, který byl domácím korespondentem v MNN; a Cossmann, který psal pro MNN. Ti všichni směřovali MNN k podpoře návratu monarchie.
Přátelství s Terezií Neumannovou
V roce 1927 se spřátelil s Terezií Neumannovou, katolickou mystičkou v bavorském Konnersreuthu, která podporovala Gerlichovy aktivity proti nacismu. On sám se zprvu stavěl k jejím stigmatům jako k podvodu, ale po seznámení s ní došlo u něho k proměně a v roce 1931 konvertoval od kalvinismu ke katolicismu. Od tohoto roku až do své smrti, byl jeho odpor proti nacismus inspirován sociálním učením katolické církve.
Noviny Der Gerade Weg
V listopadu 1929 se vrátil ke své práci bavorském národním archivu. Kroužek přátel, který vznikl kolem Neumannové, dal vzniknout myšlence založit politický týdeník, který by zpochybnil levicový i pravicový extrémismus v Německu. Myšlenka byla podpořena bohatým patronem, princem Erichem von Waldburg-Zeil a Gerlich tak byl schopen převzít týdeník Der Illustrierte Sonntag, který byl v roce 1932, přejmenován na Der Weg Gerade (Správná cesta).
V tomto deníku se postavil proti komunismu, národnímu socialismu a antisemitismu. Spor s rostoucím nacistickým hnutí se stal ústředním bodem jeho pozdějších článků. Na konci roku 1932 měly noviny Správná cesta již více než 40 tisíc čtenářů.
Gerlich jednou napsal: „Národní socialismus znamená: nepřátelství se sousedními národy, vnitřní tyranii, občanskou válku, světovou válku, lži, nenávist, bratrovraždu a bezmeznou bídu.“[2]
Uvěznění a smrt v Dachau
Poté, co se nacisté v Německu chopili 30. ledna 1933 moci, byl Gerlich 9. března 1933 zatčen a dán do koncentračního tábora v Dachau, kde 30. června 1934 během Noci dlouhých nožů zemřel. Jeho smrt byla oficiálně oznámena až za řadu dní po jeho vraždě a byla publikována v dobovém mezinárodním tisku.[3]
Fiktivní zobrazení
Gerlich byl zobrazen v televizním filmu Hitler: Vzestup zla, kdy diktuje článek na přední stránku novin, v němž varuje před nebezpečim, které Hitler představuje. Končílo slovy: „To o nejhorší, co můžeme udělat, absolutně nejhorší je nedělat nic.“ Tato řádka je inspirována citátem často nesprávně přiřazovanému Edmundu Burkemu: „Jediná věc nezbytná pro triumf zla je, aby dobří lidé nedělali nic.“[4]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fritz Gerlich na anglické Wikipedii.
- LANGER, Peter. Paul Reusch und die Gleichschaltung der „Münchner Neuesten Nachrichten“ 1933. In: Vierteljahrshefte für Zeitgeschichte, 2. sešit. [s.l.]: [s.n.], 2005. Dostupné online. S. 203. (němčina)
- Der gerade Weg. 31. července 1932.
- United Press (1934-07-05). In: The Pittsburgh Press. [s.l.]: [s.n.], 2013-02-12. "Hitler Issues Anti-Jewish Decree" Dostupné online. S. 1.
- BOLLER, Paul F.; GEORGE, John. They Never Said It: A Book of Fake Quotes, Misquotes, and Misleading Attributions. [s.l.]: Oxford University Press, 1990. Dostupné online. ISBN 0-19-506469-0.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fritz Gerlich na Wikimedia Commons
- (německy) stránka věnovaná Fritzi Gerlichovi
- (německy) Fritz Gerlich (1883 - 1934) na YouTube