Friedrich von Tersch

Friedrich von Tersch (30. března 1836 Šumperk[1][2]14. prosince 1915 Šumperk[2][3][4]) byl rakouský politik německé národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu a dlouholetý starosta Šumperka.[5]

Friedrich von Tersch
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1878  1906
Starosta Šumperka
Ve funkci:
1882  1907
PředchůdceAnton Hanel
NástupceViktor Woelhelm
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana

Narození30. března 1836
Šumperk
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí14. prosince 1915
Šumperk
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ChoťAnna von Tersch
DětiFritz von Tersch
Guido von Tersch
PříbuzníFranz von Tersch (otec)
Anton von Tersch (strýc)
Franz Xaver Tersch (dědeček)
Emil Tersch (bratr)
OceněníŘád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Pocházel z významného rodu Terschů z Šumperka, v regionu severní Moravy usazeného od 30. let 18. století (předtím v Rakousku). Franz Xaver Tersch (1764–1819) podnikal v tabákovém průmyslu, později v obchodě s plátnem. Zřídil nákladnický textilní podnik, do kterého byly zapojeny stovky lidí. V roce 1802 zakoupil panství Chudobín a v roce 1806 byl povýšen do rytířského stavu. V další generaci rodinu reprezentovali synové Franze Xavera, starší Anton von Tersch a mladší Franz von Tersch (1801–1884). Anton vlastnil zámek v Chudobíně, který nechal roku 1847 rozšířit. Franz od roku 1841 vedl šumperskou soukromou poštu a později i poštovní přepřahovací stanici. Rozšířil otcův statek v Šumperku a od roku 1857 prováděl rekonstrukci zámku v Třemešku. Anton zemřel bez potomků, Franz měl syna Friedricha[2] a Emila von Tersche (1834–1923), který byl stejně jako Friedrich politicky aktivní, byl poslancem Moravského zemského sněmu i vídeňské Říšské rady.[6]

Friedrich v mládí prodělal vojenskou službu a během tažení do Itálie byl důstojníkem u 54. pěšího regimentu. Dosáhl hodnosti nadporučíka.[4] Navzdory rodinné tradici se následně výrazněji nezabýval podnikáním. Byl zejména činný politicky a veřejně.[2] Od roku 1876 zasedal v obecním výboru od roku 1879 v obecní radě a od 6. prosince 1882[4] až do roku 1907 byl starostou Šumperka. Byl mu udělen Řád Františka Josefa, podle některých zdrojů roku 1894,[2] v jiných uváděn rok 1904. Do jeho dlouhého působení ve funkci starosty města spadá výstavba městské nemocnice, lázní, gymnázia, měšťanské školy Františka Josefa, odborné tkalcovské školy, mateřské školy a kasáren. Za jeho éry také proběhlo zavedení telefonní sítě a vznikl Schillerův park.[4] Město Šumperk mu roku 1906[4] udělilo čestné občanství.[3]

Friedrich měl s manželkou Annou dva syny a dceru. Syn Fritz von Tersch byl majorem u dělostřelectva, další syn Guido von Tersch byl radou ve vedení Severní dráhy císaře Ferdinanda.[3]

V 70. letech se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v roce 1878 byl zvolen poslancem Moravského zemského sněmu, za kurii městskou, obvod Šumperk, Staré Město, Zábřeh, Šilperk. Mandát zde obhájil i v zemských volbách v roce 1884, zemských volbách v roce 1890, zemských volbách v roce 1896 a zemských volbách v roce 1902.[7] V roce 1878 se uvádí jako kandidát tzv. Ústavní strany, liberálně a centralisticky orientované. Ve volbách tehdy po hořkém volebním boji porazil relativně nevelkým rozdílem jiného ústavověrného kandidáta.[8]

Zemřel náhle na mrtvici v prosinci 1915.[3][4]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Dynastie Terschů: od bělidla po radnici [online]. euro.cz [cit. 2016-07-08]. Dostupné online. (česky)
  3. Mährisch-Schönberg. Deutsches Nordmährerblatt. Prosinec 1915, čís. 350, s. 5. Dostupné online.
  4. Mährisch-Schönberg. Mährisch-Schlesische Presse. Prosinec 1915, čís. 101, s. 5. Dostupné online.
  5. Za vlády vlivné dynastie Terschů se Šumperk proměnil v moderní město. iDNES.cz [online]. 2020-11-22 [cit. 2020-11-22]. Dostupné online.
  6. Emil Tersch [online]. osobnosti-moravy.eu [cit. 2015-06-04]. Dostupné online. (česky)
  7. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
  8. Das Vaterland, 13. 9. 1878, s. 3.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.