Friedrich Karl Wunder

Friedrich Karl Wunder ( 27. října 1815 v Bayreuthu - 30. prosince 1893 v Hannoveru) byl litografem a také prvním a nejznámějším hannoverským fotografem v 19. století. Vytvořil množství portrétů významných osobností a důležité obrazové dokumenty k dějinám města Hannover.

Friedrich Karl Wunder
Friedrich Wunder a jeho žena Sophie Luise Margarete, rozená Baumgarte, kolem 1846/48
Narození27. října 1815
Bayreuth
Úmrtí30. prosince 1893 (ve věku 78 let)
Hannover
Povolánílitograf a fotograf
DětiKarl Friedrich Wunder
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Friedrich Karl Wunder: Karl Marx, 1867, Hannover

Friedrich Wunder byl považován až do své smrti za nestora německých fotografů.[1]

Rodina
  • Dědeček: Friedrich Wilhelm Wunder (1742–1828) byl známým malířem, kresličem a přírodovědcem.
  • Otec: Johann Friedrich Wilhelm Wunder (1778–1842) byl správcem přírodovědných sbírek na dvoře v Bayreuthu, údajně také právníkem, protože je v rodokmenu uváděn též jako zemský soudce v Münchebergu.[2]
  • Dvojčata Ida a Dora Wunderovy (* 24. října 1842 v Hannoveru).[3]
  • Syn Otto Wunder (1844–1921) roku 1870 otevřel vlastní fotoateliér v Hannoveru nejprve v ulici Schillerstraße, později v Königstraße.
  • Syn Carl Ludolph Ferdinand Wunder (* 8. listopadu 1849).
  • Syn Karl Friedrich Wunder roku 1875 převzal otcův závod a nechal si v letech 1878/79 postavit v ulici Friedrichstraße Wunder-Haus, obytný dům s obchodem.
  • Nejmladší syn Hermann Wunder (* 1853)[3] se stal také fotografem a ve 20 letech odešel do Filadelfie.

Život

O jeho dětství není známo skoro nic. Zřejmě získal vzdělání zaměřené uměleckým směrem, vyučil se litografem. V tomto oboru pracoval od roku 1835 v Baumgartenově tiskárně, o pět let později (1840) po smrti majitele G. Fr. Baumgarta převzal její vedení.

21. listopadu 1841 získal občanská práva města Hannover a 22. ledna 1842 se oženil s Louise Baumgarte.

Od roku 1841 podnikal první pokusy v oboru daguerrotypie, kolem 1844 otevřel fotoateliér v tiskárně ve starém městě (Marktstraße 440, po změně číslování roku 1845 č. 24).

Roku 1846 vytiskl „Plán královského sídelního města Hannover“ od Andrease Christopha Friedricha Sohnrey s nově vybudovaným hlavním nádražím.

Roku 1854 se účastnil průmyslové výstavy ve skleněném paláci v Mnichově.[4]

Roku 1856 získal dům č. 3 na Nové cestě. 1859 byla tiskárna prodána. [5]

Krátce po založení Fotografického svazu v Berlíně roku 1863 byl v letech 1864 až 1868 jeho členem.

Roku 1868 obdržel medaili za své práce, jež zaslal na 2. výstavu fotografických prací v Hamburku.[6]

Friedrich Wunder byl pohřben se svou ženou v rodinném hrobě zakoupeném již roku 1869 na Engesohderském hřbitově v Hannoveru, později sem přibyli i synové Karl a Otto.[7]

Dílo

K jeho nejznámějším dílům patří:

  • daguerrotypie šestnáctiletého Wlhelma Busche z roku 1848 (Originál v majetku Německého muzea karikatury a kreslířství Wilhelma Busche v Hannoveru)[8]
  • dvě fotografické vizitky Karla Marxe z roku 1867. Jedna zepředu, kde Marx píše, jedna z profilu. Oba snímky vznikly koncem dubna 1867, kdy Marx pročítal první korektury svého Kapitálu u svých přátel, gynekologa Louis Kugelmanna a jeho ženy Gertrudy.[9]
  • fotografie Louise Kugelmanna[10]
  • dvě fotografie Franzisky Kugelmann, které byly dlouho pokládány za snímky Marxovy dcery Jenny[11]

Vyznamenání

Roku 1868 mu byla udělena bronzová medaile na fotografické výstavě v Hamburku.

Galerie
  • Paulien, fotografická vizitka, asi 1865
  • Zadní strana fotografické vizitky

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich Karl Wunder na německé Wikipedii.

  1. Deutsche Photographen-Zeitung, Weimar 1893, S. 313; Ludwig Hoerner: Friedrich Karl Wunder (1815–1893), Hannovers erster Photograph (s. Literatur), S. 269
  2. Životní data rodiny Wunderovy převzal Ludwig Hoerner z rodokmenu Wolfharda Friedricha, pravnuka F. K. Wundera. Hoerner předpokládá přeložení z pruského města Bayreuthu do pruského Münchebergu jako „možné - pokud nedošlo k přepsání a nebyl to jihozápadně od Hofu položený Münchberg“.
  3. Ludwig Hoerner: Friedrich Karl Wunder…', Hannoversche Geschichtsblätter…, str. 265
  4. Ludwig Hoerner: Hannover in frühen… (viz Odkazy), str. 34
  5. městský lexikon Hannover… nevysvětluje blíže vlastnické vztahy
  6. Ludwig Hoerner: Hannover in frühen…, str. 37 (viz odstavec „Odkazy“)
  7. Ludwig Hoerner: Hannover in frühen…, str. 39 (viz odstavec „Odkazy“)
  8. Reference pro celý odstavec: Ludwig Hoerner: Hannover v rané fotografii. str. 32, 36, 90f.
  9. Od obou snímků existují Karl-Marx-Haus, Trier, im IISG Amsterdam und im RGASPI, Moskau, sowie in einigen anderen Archiven.
  10. Na zadní straně „Můj otec Dr. Kugelmann“, rukou psaná poznámka jeho dcery Franzisky, a otisk: „Friedr. Wunder Photograph Hannover Neuer Weg No 4“. Na snímek napsal Kugelmann datum „6/4.68“. Faksimile v Boris Rudjak, 1991, str. 328.
  11. Kromě otisku adresy Friedricha Wundera je na zadní straně ještě vyobrazení medaile Hamburg 1868. Viz Boris Rudjak, 1991, str. 327.

Literatura
  • Ludwig Hoerner: Hannover v raných fotografiích 1848–1910. 1979
  • Ludwig Hoerner: Friedrich Karl Wunder (1815–1893). První fotograf Hannoveru. In: Hannoversche Geschichtsblätter. Neue Folge, Band 39, 1985, str. 261–295
  • Hugo Thielen in: Stadtlexikon Hannover. str. 687
  • Hannoversches Biographisches Lexikon. str. 397
  • A. I. Petrow / O. K. Senekina / B. M. Rudjak: Κарл Μаркс Фридрих Энгельс. Собрание фотографий, Izd-vo "Plakat, Москва 1976 (Karl Marx Friedrich Engels. Sammlung von Fotografien) (2. überarb. Aufl. 1983)
  • Boris Rudjak: Die Photographien von Karl Marx im Zentralen Parteiarchiv des Instituts für Marxismus-Leninismus beim ZK der KPdSU. In: Marx-Engels-Jahrbuch 6. Dietz Verlag, Berlin 1983, str. 293–310, Auszug mit Abbildungen auf der Homepage von Jürgen Herres.
  • Boris Rudjak: Eine erstaunliche Verwechslung. In: Marx-Engels-Forschungsberichte 6. Karl-Marx-Universität Leipzig, Leipzig 1990, str. 159–164
  • Boris Rudjak: Ein Irrtum ist zu korrigerien. Über fünf Photographien, die Portraits der Frau und der ältesten Tochter von Karl Marx bekannt wurden. In: Marx-Engels-Jahrbuch 13. Dietz Verlag, Berlin 1991 ISSN 0232-6132, str. 320–328 (Tyto obrázky představují Gertrudu a Franzisku Kugelmannovy a ne Jenny Marxovou a její dceru Jenny, jak se často myslelo.)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.