Franziska Gadová

Franziska byla dcerou oftalmologa Mortena Smitha Gada (1838–1890) a Julie Gadové (roz. Gadová, 1839–1902).[1][4] V roce 1893 se přestěhovala z Horsens do Kodaně.[5]

Vystudovala fotografii u Julie Laurbergové a byla známá jako zručná fotografka dětí.[6] Při sčítání v roce 1906 žili Laurbergová a Gadová společně na adrese Gothersgade 152 ve druhém patře.[7] Totéž platilo v roce 1911, kdy byla Gadová uvedena jako příbuzná rodiny Laurbergů,[8] a v roce 1921.[5] Laurbergová nabídla Gadové v roce 1907, aby se stala jejím společníkem.[6] Firma Julie Laurberg & Gad si získala dobrou pověst a v roce 1910 společnost dosáhla statutu královského dvorního fotografa.[6][9] Od roku 1907, kdy se Gadová stala oficiální partnerkou v jejím podnikání, se studio stalo široce uznávaným a přitahovalo bohaté osobnosti, aby si nechaly pořídit své portréty. Jedním z jejích nejpozoruhodnějších portrétů je portrét operní pěvkyně Margrethy Lendropové, který byl široce publikován jako rytina na pohlednici.

V roce 1915 Laurbergová a Gadová režírovaly dokument Ústava z roku 1915.[10]

Franziska Gadová zemřela 15. září 1921 po krátké nemoci[6] na Vilvordevej 17 v Charlottenlundu.[3] Pohřeb měl na starosti bratr Julie Laurbergové,[11] probošt Niels Schou Laurberg.[3]

• 
  Podnikatel Theodor Wessel, zakladatel Th. Wessel & Vett a Magasin du Nord
• 
  Emil Vett, zakladatel Th. Wessel & Vett a Magasin du Nord
• 
  Anna Levinová
• 
  Anna Sophie von der Hude, 1858–1934
• 
  Brita Barnekowová, 1900
• 
  Carl Adolph Schroll
• 
  Paul Gauguin a Mette Sophie Gadová, 1885
• 
  Hack Kampmann
• 
  Kristian Kaalund
• 
  Marie Luplau
• 
  Peder Skau
• 
  Vilhelm Ahlmann