Franz Xaver Riepl

Po ukončení studia na gymnáziu ve Štýrském Hradci v letech 1803–1809 studoval na univerzitě ve Vídni od 1809 a od 1810 absolvoval báňskou akademii v Báňské Štiavnici (Slovensko), kde složil závěrečnou zkoušku v roce 1813. V roce 1814 byl učitelem matematiky na gymnáziu v Štýrském Hradci. Mineralogii studoval ve Štýrském Hradci u Fridricha Moshe (1773–1839). V letech 1817–1819 byl hutním technikem u knížete Fürstenberga v Novém Jáchymově. V období 1819 až 1839 byl profesorem zbožíznalectví a přírodních věd na vídeňské polytechnice. V roce 1820 byl jmenován řádným profesorem zbožíznalectví a přírodních věd.[1] V roce 1819 nakreslil první geologickou mapu Čech (Geognostische Karte von Böhmen). 1828 provedl průzkum plaského panství a doporučil rozšíření železáren. Od roku 1838 se věnoval výhradně stavbě železnic.

Na základě pověření arcibiskupského hofmistra hraběte Troyera, který vydal pověřovací listinu 9. prosince 1828, s ředitelem frýdlantských hutí F. Kleinpeterem, vybudoval pudlovací pec ve Vítkovicích na náklady arcibiskupa Rudopha Johanna.[2]

V roce 1828 předložil návrh na vybudování parní železnice z Haliče přes Vídeň do Terstu. Až s podporou Salomona Mayera Rothschilda (1774–1855) byla zahájená v roce 1836 stavba Severní dráhy císaře Ferdinanda (SDCF) z Vídně do Bochně.

V roce 1831 vypracoval projekt koksových vysokých pecí ve Vítkovicích. V roce 1836 byla první koksová vysoká pec uvedena do provozu.[p. 1] Vyrobené železo splňovalo podmínku výroby kvalitních kolejnic pro výstavbu železnice, především pro SDCF.

F. X. Riepl zemřel 25. dubna 1857 ve Vídni.