František Balátě

František Balátě (11. února 1889, Český Brod[1][2][3] – 25. listopadu 1965, Praha) byl československý legionář, plukovník československé armády a stavební ředitel. Stal se držitelem 11 válečných vyznamenání, k nejvýznamnějším patří nejvyšší válečná vyznamenání Československa a Rumunska: Československý válečný kříž a Řád Michala Vítěze.

František Balátě
Plk. Ing. František Balátě
Narození11. února 1889
Český Brod
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. listopadu 1965 (ve věku 76 let)
Praha
Československo Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Povolánívoják, inženýr a legionář
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob plukovníka Františka Balátě na Vinohradském hřbitoě v Praze

První světová válka

Ing.František Balátě byl vlastenec, do první světové války narukoval jako praporčík 77. pěšího pluku. Nechal se zajmout na ruské frontě 16. září 1915 u Rovna.[3] Do legií se přihlásil 22. března 1916[3] a postupně prošel legiemi srbskou (19. května 1916),[3] francouzskou (25. května 1918)[3] a italskou (6. srpna 1918)[3]. Nejdříve byl příslušníkem 2. pěšího pluku, dále 21. pěší pluk francouzských legií a 31. pěší pluk italských legií. Postupně dosáhl v legiích hodností poručík, nadporučík a major. Jako srbský, francouzský a italský legionář se vyznamenal v různých bitvách, zejména v bitvě u Dobrudže v Rumunsku.

První republika

V meziválečném období organizoval na Moravě výstavbu hraničních opevnění a jiných vojenských obranných staveb. Byl přednostou Zemského vojenského stavebního ředitelství v Brně, později ředitelem Ředitelství stavby dálnic v Praze. Podílel se na přípravě výstavby první československé dálnice, zúčastnil se i jejího slavnostního zahájení dne 2. května 1939, vlastní stavba však byla na konci roku 1941 zastavena.

Druhá světová válka

Účastnil se aktivně v protinacistickém odboji.

Po válce

Po válce byl aktivován a povolán na Ministerstvo národní obrany, které však začali postupně ovládat komunisté do té míry, že požádal v roce 1947 o odchod do důchodu, protože se nehodlal podílet s komunisty na vedení naší armády.

Pracoval ve vedení sokolské organizace, ještě v roce 1948 spolupracoval na přípravě XI. Všesokolského sletu v Praze, po ovládnutí Sokola komunisty však členství v této organizaci rovněž ukončil.

Zemřel 25. listopadu 1965 v Praze a je pochován na Vinohradském hřbitově.

Publikace
  • TABULKY souřadnic a sklonů tečen parabolických oblouků pro zaoblení nivelety. V Praze 1941. Vytiskla Novina v Brně.

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Český Brod
  2. Společenský Almanach Velkého Brna. Brno: [s.n.], 1933.
  3. František Balátě v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.