François Joseph Bosio

François Joseph Bosio (19. března 1768, Monako – 29. července 1845, Paříž) byl monacký sochař, který proslul svou prací pro francouzský královský dvůr.

François Joseph Bosio
Narození	19. března 1768 Monako
Úmrtí	29. července 1845 (ve věku 77 let) Paříž
Místo pohřbení	Hřbitov Père-Lachaise
Povolání	sochař, učitel a malíř
Zaměstnavatel	Národní vysoká škola krásných umění
Ocenění	důstojník Řádu čestné legie rytíř Řádu sv. Michala
Děti	Anaïs Bosio
Příbuzní	Jean François Bozio (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studoval v Paříži u sochaře Augustina Pajoua. Po krátké službě v Revoluční armádě žil ve Florencii, Římě a Neapoli, tvořil sochy pro kostely na italských územích pod francouzskou kontrolou. V roce 1808 vytvořil basreliéfy pro monumentální sloup na Place Vendôme v Paříži. Jeho asi nejslavnějším dílem je kvadriga (čtyřspřeží) na Arc de Triomphe du Carrousel (1809). Sloužil také jako portrétní sochař císaře Napoleona Bonaparta a jeho rodiny. Známá je zejména mramorová busta císařovny Josefíny a bronzová busta královny Hortensie (asi 1810). Ludvík XVIII. Bosia pasoval rytířem Řádu sv. Michala v roce 1821 ho jmenoval královským sochařem. V roce 1828 Bosio vytvořil velkolepou jezdeckou sochu Ludvíka XIV. na Place des Victoires v Paříži. V roce 1825 získal od Karla X. titul barona. Ludvík Filip mu sice všechny tituly odňal, udržel si však pozici nejuznávanějšího portrétního sochaře v Paříži. V roce 1840 vytvořil sochu císaře Napoleona pro Sloup Velké armády ve Wimille. Mnoho jeho plastik a soch je dnes v muzeu Louvre v Paříži.