Fluorescenční in situ hybridizace
Fluorescenční in situ hybridizace (FISH, z angl. fluorescent in situ hybridisation) je cytogenetická metoda, která používá fluorescenčních sond, které se váží pouze na ty části chromosomu s vysokým stupněm komplementarity. Byla vyvinuta biomedicínskými výzkumníky v raných 80. letech a je užívána pro detekci a lokalizaci přítomnosti nebo absence specifické DNA sekvence na chromosomech. FISH je často užívána pro nalezení specifických DNA vlastností pro účely genetického poradenství, medicíny a identifikaci druhů. FISH lze také použít pro detekci a lokalizaci specifické RNA (mRNA, IncRNA a miRNA) v buňkách, nádorových buňkách a tkáňových vzorcích.Preparáty pozorovány pod fluorescenčním mikroskopem.[1]
Využití
FISH umožňuje označit konkrétní místo na DNA, a to s rozlišením 500 000–10 000 000 nukleotidů (u tzv. „fibre FISH“ pouze 1000 nukleotidů). V současnosti je možné zvýraznit několik desítek sekvencí DNA v rámci jednoho buněčného jádra („multiplex FISH“). Metodou FISH je také možné obarvit telomery, centromery a různé inzerce. „RNA FISH“ je zase metoda, při níž se fluorescenční barvivo váže na konkrétní typ RNA molekul v buňce (sledování transkripce).[1]
Reference
- RÉDEI, George P. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. 3rd Edition. vyd. [s.l.]: Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fluorescenční in situ hybridizace na Wikimedia Commons