Florianus

Marcus Annius Florianus (kolem 210[1] – září 276 Tarsos) byl římský císař vládnoucí od července do září roku 276, podle jednoho pramene dva měsíce a dvacet dní.[2] Byl nevlastním bratrem svého předchůdce Tacita, jehož zavraždili spiklenci při návratu z válečné výpravy proti Gótům.

Florianus
Narození 19. srpna 232
Terni
Úmrtí 9. září 276 (ve věku 44 let)
Tarsus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ a kariéra

Florianův původ je stejně jako v případě císaře Tacita neznámý, někdy se nicméně spekuluje, že oba pocházeli z podunajských provincií. Podle Historie Augusty měli společnou matku a odlišné otce,[3] což dokládají i jejich rodová jména (Claudius u Tacita, Annius u Floriana). Za bratrovy vlády působil Florianus ve funkci prefekta pretoriánů, velitele císařovy osobní gardy. Tvrzení Historie Augusty, že měl mnoho dětí,[4] je moderními badateli pokládáno za fikci.

Proklamace za císaře

V okamžiku bratrovy smrti se Florianus zdržoval na jiném místě než císař, neboť v opačném případě by spiklenci zavraždili i jeho. Dnes se většinou soudí, že pobýval někde v blízkosti Bosporu, a tam ho také vojáci prohlásili asi v červenci 276 za císaře.[5] Z epigrafických a numismatických dokladů vyplývá, že tento krok uznaly provincie v Evropě a v severní Africe, což potvrzuje i část antické historiografie, např. kronikář Zosimos.[6] Legie v Sýrii zhruba v téže době provolaly císařem úspěšného vojevůdce Proba.

Občanská válka a smrt

Po své proklamaci pokračoval Florianus zhruba tři týdny ve válečných operacích proti Gótům a teprve pak se dozvěděl o Probově uzurpaci. Za těchto okolností nemělo smysl útočníky dále tísnit, ačkoli se ocitli v obklíčení,[7] a císař zamířil do Malé Asie, aby se postavil Probovi. Mezitím ho patrně uznal senát v Římě,[8] takže se zdálo, že jeho moc je zajištěna.

Probus měl k dispozici mnohem méně vojáků než Florianus, nakonec mu však pomohla náhoda. Horké letní podnebí podlomilo bojeschopnost Florianových jednotek, pocházejících především z Evropy, a za pobytu v kilikijském Tarsu byl císař svržen a dán do domácího vězení.[9] Při pokusu znovu získat moc byl pak asi v září 276 zavražděn – soudí se, že Probus nebyl v této věci zcela bez viny.

Historia Augusta dává Floriana do kontrastu s jeho bratrem Tacitem i nástupcem Probem, ale její líčení Florianových záporných vlastností se dnes většinou považuje za nedůvěryhodné – jiné prameny ho nepotvrzují.[10]

Poznámky a reference
  1. Malalas XII, 302.
  2. Eutropius 9, 16.
  3. Historia Augusta, vita Tac. 17, 4.
  4. Historia Augusta, vita Tac. 16, 4.
  5. Gerald Kreucher, Der Kaiser Marcus Aurelius Probus und seine Zeit, Stuttgart 2003, s. 123.
  6. Zosimos I, 64, 1.
  7. Zosimos I, 64, 1.
  8. V tomto smyslu se chápe Zonarova poznámka (XII, 29), že Floriana učinil císařem senát. Viz Gerald Kreucher, Der Kaiser Marcus Aurelius Probus, s. 123.
  9. Zosimos I, 64, 2.
  10. K negativním vlastnostem viz např. Historia Augusta, vita Tac. 14, 4.

Literatura
  • BURIAN, Jan. Římské impérium: vrchol a proměny antické civilizace. Praha: Svoboda, 1997. 237 s. ISBN 80-205-0536-9. (česky)
  • ČEŠKA, Josef. Zánik antického světa. Praha: Vyšehrad, 2000. 280 s. ISBN 80-7021-386-8. (česky)
  • GRANT, Michael. Římští císařové. Praha: BB art, 2002. 387 s. ISBN 80-7257-731-X. (česky)
  • KREUCHER, Gerald. Der Kaiser Marcus Aurelius Probus und seine Zeit. Stuttgart: Franz Steiner Verlag, 2003. 298 s. Dostupné online. ISBN 3-515-08382-0. (německy)
  • ZOSIMOS. Stesky posledního Římana. Praha: Odeon, 1983. 303 s. (česky)

Externí odkazy
Předchůdce:
Tacitus		 Římský císař
276		 Nástupce:
Probus
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.