Flora (palác)

Palác Flora
	Palác Flora, současný stav (2012)
Účel stavby
	původně kino, hotel, pohostinství, nyní VZP
Základní informace
Architekt	Alois Krofta
Výstavba	1925 a 1932
Poloha
Adresa	Orlická 2020/2, 130 00 Praha 3-Vinohrady, Praha, Česko
Ulice	Orlická
Souřadnice	50°4′39,25″ s. š., 14°27′20,92″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	100618 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác Flora je původně víceúčelová budova (hotel, kino, vinárna, kavárna) z 20.–30. let 20. století na pražských Vinohradech, na rohu Orlické a Vinohradské ulice. Byla navržena architektem Aloisem Kroftou a dnes patří Všeobecné zdravotní pojišťovně.

Historie budovy a vlastníci

Architekt Krofta byl v době otevření nejen projektantem, ale i majitelem.[1] S původním účelem byl objekt provozován i po znárodnění v roce 1948. V roce 1990 byla budova uzavřena a během pětiletého období restitučních sporů chátrala. Potomkům architekta Krofty byla navrácena v restituci v roce 1995. Od nich ji v roce 1998 odkoupila ve zdevastovaném stavu Všeobecná zdravotní pojišťovna. Ke kupní ceně 150 miliónů Kč bylo nutno investovat dalších 241,5 miliónů Kč do komplexní rekonstrukce. Budova je nyní využívána pro potřeby pojišťovny. Rekonstrukce proběhla pod dohledem památkářů.[2][3]

Architektura

Jedná se o významný příklad meziválečné architektury – monumentálně navrženou stavbu architekta Aloise Krofty. Byla vystavěna ve dvou etapách, které proběhly v letech 1926 a 1935. Architekt použil jako výrazný prvek zaoblená nároží, využil motivy obloučkového slohu a art deco i klasických prvků.[4]

Původní využití

Vchod do bývalého kina Flora (dnes uzavřeno)

Uvedení do provozu bylo oznámeno v tisku dvoustránkovou inzertní přílohou dne 14. března 1928. V ní byl objekt podrobně popsán a uvedeny firmy, které se na výstavbě podílely.[5]

Kino

Kino Flora, Praha, 1928 (hlediště)

Kino Flora, Praha, 1928 (vstupní schodiště)

V době zahájení provozu (1. března 1928) bylo kino Flora největší nejen v Praze (Praha tehdy měla 80 kin), ale v celém Československu. Podle dobové zprávy byla jeho kapacita přes 1200 diváků.[p 1]

Sál o rozměrech 24,3 × 14,7 m byl umístěn v podzemí paláce a vyzdoben v rokokovém stylu. Byl vybaven orchestřištěm, balkonem, šatnami, kuřárnou, bufetem a sociálním zařízením. Vstupní část zdobily (a dodnes zdobí) mramorové sochy muže a ženy v nadživotní velikosti, držící v rukou svitky filmu. Jejich autorem byl sochař Emanuel Kodet. Sochy představují akty muže a ženy rozvíjející filmový pás. Od května 1931 začalo kino promítat zvukové filmy.[3]

Z bývalého kina se nejprve stala odbavovací hala pro styk s veřejností; po jejím přemístění je sál využíván pouze příležitostně. Lustr ve stropu byl při rekonstrukci budovy nahrazen zasklenou kupolí, která přivádí do sálu denní světlo.

Flora Praha, inzerát 1937

Hotel

Hotel Flora inzeroval 300 pokojů a garáže.[6]

Kavárna a vinárna

Kavárna v prvním patře budovy oznamovala v tisku pravidelně taneční večery a večery s programem.[7]

Vinárna měla vchod z Vinohradské ulice.[p 2] V šedesátých letech byla obnovena pod názvem U bzenecké lipky, jako součást interhotelu Flora.[8]

Památková ochrana

Jedná se o nemovitou kulturní památku, památkově chráněnou od 21. října 2003.[9]

Zajímavost

Po uzavření pražského kina Bystrica (dříve Maceška, po znovuotevření opět Bystrica, pak Illusion) v roce 1948 bylo kino Flora přejmenováno.[10] Název Bystrica neslo až do roku 1957, kdy se vrátilo k původnímu jménu.[3]

Galerie

Bývalý kinosál Flora, Praha, stav 2016
Vstup bývalého kina Flora, Praha, Emanuel Kodet, Život ve filmu (socha ženy)
Vstup bývalého kina Flora, Praha, Emanuel Kodet, Život ve filmu (socha muže)
Vstupní schodiště bývalého kina Flora, Praha, stav 2016

Odkazy

Poznámky

Podle bratří Čvančarů se jednalo o plánovanou kapacitu, která se ustálila na 1020 diváků; po rekonstrukci v sedmdesátých letech byl maximální počet diváků 706.
Vinohradská ulice se v době vzniku Paláce Flora jmenovala Fochova, v letech 1940-1945 Schwerinova, 1945-1946 opět Fochova, 1946-1962 Stalinova a od té doby dodnes Vinohradská.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[6] Podle bratří Čvančarů se jednalo o plánovanou kapacitu, která se ustálila na 1020 diváků; po rekonstrukci v sedmdesátých letech byl maximální počet diváků 706.

[9] Vinohradská ulice se v době vzniku Paláce Flora jmenovala Fochova, v letech 1940-1945 Schwerinova, 1945-1946 opět Fochova, 1946-1962 Stalinova a od té doby dodnes Vinohradská.

[1] Zpravodaj zemského svazu kinematografů v Čechách, 15.3.1928, s.5 (dostupné online v NK ČR)

[2] Žižkov.cz:Hotel Flora

[cvancara-3] ČVANČARA, Miroslav a Jaroslav. Zaniklý svět stříbrných pláten. Praha: Academia, 2011. ISBN 978-80-200-1969-1. Kapitola Biograf Flora - Orlická ulice, s. 130–132.

[4] NPÚ, Památkový katalog:Hotel a kino Flora (popis)

[5] Národní listy, 14.3.1928 (Inzertní příloha):Novostavba Bio Flora

[7] Lidové noviny, 1.8.1939, s.10 (inzerát hotelu Flora)

[8] Např. Národní listy, 27.10.1934, s.6

[10] Rudé právo, 5.5.1966, s.6, Kdo chce hýbat podnikem...

[11] NPÚ, Památkový katalog:Hotel a kino Flora (právní akty)

[12] Rudé právo, 28.8.1948, s.1 (dostupné online v NK ČR)