Fjodor Konstantinov

Pocházel z rolnické rodiny. V roce 1932 vystudoval filozofii v Ústavu rudé profesury, jenž měl vychovávat novou sovětskou inteligenci. Tři roky později již obdržel hodnost profesora.[1] V roce 1953 se stal členem-korespondentem Akademie věd SSSR, od roku 1964 řádným členem. V letech 1953-54 byl vedoucím Katedry dialektického a historického materialismu Filozofické fakulty Moskevské státní univerzity. V letech 1954–55 byl rektorem Akademie sociálních věd při Ústředním výboru KSSS. Od roku 1962 do 1967 zastával úřad ředitele Filosofického ústavu Akademie věd SSSR, pak tam pracoval jako vědecký pracovník.

Fjodor Konstantinov byl nositelem mnoha sovětských a zahraničních vyznamenání. Roku 1982 byl vyznamenán zlatou medailí Československé akademie věd „Za zásluhy o vědu a lidstvo“. V roce 1971 získal bulharský „Řád Cyrila a Metoděje“ 1. stupně. Za vynikající práci byl vyznamenán dvěma řady rudé hvězdy (1943, 1945) a řádem Rudého praporu práce (1967). Za svůj velký podíl na rozvoji filosofické vědy a na boji proti buržoazním idejím a buržoaznímu světovému názoru, za svou věrnost marxismu-leninismu, bojovnou stranickost, nesmiřitelnost k buržoazní filosofii a idealismu, stejně tak jako i za jinou kulturní činnost a svůj přínos do pokrokové kultury socialistických zemí, třikrát dostal Leninův řád (1961, 1975, 1981), řád Říjnové revoluce (1971) a řadu dalších odměn.

Fjodor Konstantinov připravil učebnici dialektického a historického materialismu, která za socialismu hrála značnou úlohu v ideové výchově mláděže socialistických zemí.[2]

Překlady do češtiny

• KONSTANTINOV, Fedor, a autorský kolektiv v tomto složení: T. I. Ojzerman, A. G. Spirkin, Ch. N. Momdžjan, M. N. Rudkevič aj. Marxisticko-leninská filosofie : Učebnice. Překlad z rus. orig. Osnovy marksistsko-leninskoj filosofii: Václava Steindlová a R. Steindl. 2., přeprac. vyd.. vyd. Praha: Svoboda, 1979. 466, [2] s.