Finanční palác

Finanční palác se nachází nedaleko historického centra Žiliny, na úzkém ostroúhlém pozemku. Půdorys stavby je ve tvaru písmene A a je ohraničen třemi ulicemi. Nejužší část pozemku zvolil architekt za nejdůležitější a umístil sem hlavní nároží budovy. Nároží působí svou monumentalitou jako samostatná část budovy. Boční fasády mají pravidelné vertikální členění lizén a jsou potlačeny do pozadí. Hlavní vstup do budovy je půlkruhového půdorysu, zvýrazněný a zároveň odlehčený portikem, který podpírají čtyři pravoúhlé sloupy. Nad ním je umístěn mohutný zasklený půlválec, za nímž je v interiéru umístěno schodiště. Zasklené schodiště ostře kontrastuje s hladkou travertinovou stěnou, ze které vychází. Právě pro dominantní půlválec se hledala souvislost se sovětskými konstruktivisty, kteří podobně komponovali stavby. V případě Finančního paláce však nejde o ideovou souvislost, ale jen o logické využití dané parcely. V původním návrhu byla čtyři nadzemní podlaží. Zasklený půlválec byl povýšen nad hmotu celé budovy, čímž byla jednoznačně dána jeho dominance vstupního nároží. Kompoziční hierarchie hmot v exteriéru se přímo odráží i v dispozici. Hlavní vertikální komunikace je soustředěna v nejužší části pozemku. Po obou stranách bočních fasád jsou umístěny kancelářské prostory, které uprostřed odděluje atrium.

Konstrukčně je celá budova řešena jako železobetonový skelet, vyplněný izolačním zdivem z tvárnic Isostone. Na předělení interiéru jsou použity snadno posuvné příčky. Celá dispozice vychází z konstrukčního dvojtraktu, který ústí do nároží budovy. Soutěžní návrh, se kterým architekt Scheer vyhrál, měl přední část fasády ještě více zvýrazněnou a zbývající část budovy byla překryta nízkou sedlovou střechou.

Ve 40. letech 20. století byl Finanční palác necitlivě dostavěn dodatečnou nástavbou pátého nadzemního podlaží. Tato dostavba způsobila, že vstupní nároží ztratilo svou monumentálnost a bylo pohlceno do hmoty celé budovy. V 50. letech bylo čiré sklo zasklívající schodiště vyměněno za barevnou vitráž, kterou navrhl akademický malíř F. Král. Pozdější úpravy Finančního paláce byly také spíše nešťastné a odebraly mu na jeho architektonickém výrazu, který mu vtiskl autor. V současnosti omítka žluté barvy vystřídala na fasádě původní travertinový obklad. Půlválec, který byl původně zasklený průhledným sklem vystřídalo reflexní sklo s jiným dělením skleněných tabulí. Monumentálnost a samostatnost budovy je potlačena i propojením skleněným nadchodem s vedlejší budovou v boční uličce.

V současnosti sídlí v budově Finančního paláce Dexia banka Slovensko. V interiéru se nacházejí administrativní prostory přístupné z chodby, která je orientována do malého atria. Navzdory pozdějším nevydařeným zásahům, dominuje Finanční palác danému prostoru a poutá pohledy kolemjdoucích lidí.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Finančný palác (Žilina) na slovenské Wikipedii.

• MATÚŠ, Dulla. Architektúra Slovenska v 20. storočí. Bratislava: Slovart, 2002. ISBN 8071456845.
• Dulla M., Stachova M., Pohaničová J., Krivošová J., Vodrážka P., Moravčíková H., Lukáčová E .: Mistři architektury, vyd .: Perfekt 2005
• MATÚŠ, Dulla. Slovenská architektúra od Jurkoviča po dnešok. Bratislava: Perfekt, 2007. ISBN 8080463662.
• Časopis ASB 12/2006 autor článku: prof. Štefan Šlachta
• www.zilina.sk
• Kubičková K .: Michal Maximilián Scheer-architektonické dílo / katalog výstavy /, vyd.SAS a SND 1993
• Dulla M., Moravčíková H., Kubičková K. aj.: DOCOMOMO.Architektúra a urbanismus, 1995, 1/2