Filip Kastilský (1274)

Byl pátým synem krále Ferdinanda III. a Alžběty, dcery Filipa Švábského. Na popud otcovy matky byla pro Filipa zvolena církevní kariéra a získal skvělé vzdělání. V roce 1244 odjel načas studovat do Paříže a již od dětství dostával mnohá beneficia. Roku 1246 byl zvolen biskupem z Osmy, ale papež volbu pro jeho nízký věk neschválil. O dva roky později se stal opatem v klášteře Covarrubias.[2]

Roku 1255 se v Kastílii na dvoře Filipova bratra Alfonse X. objevilo poselstvo norského krále Haakona IV. vedené touhou po upevnění obchodních a politických kontaktů[pozn. 1] Při zpáteční cestě byli Norové doprovázeni kastilskou delegací.[4] Jednalo se o manželství Haakonovy dcery Kristýny s některým z Alfonsových bratrů. K setkání Kristýny s rodinou kastilského krále došlo na vánoční svátky 1257.[5] Filip, milovník loveckých výprav,[2] se údajně již předtím svěřil bratrovi se svou touhou po světském životě a kvůli sňatku opustil funkce opata kláštera ve Valladolidu a arcibiskupa sevillského.[6] Svatební obřad se konal 31. března 1258. Manželství bylo bezdětné, Kristýna o čtyři roky později zemřela.[4] Byla pohřbena v klášteře Covarrubias.[7]

Filip se poté ještě dvakrát oženil a zplodil čtyři děti, z toho tři levobočky. Zapletl se do vzpoury nespokojené šlechty proti vládě Alfonse X. a zemřel mladý roku 1274 a byl pohřben v templářském klášterním kostele ve Villalcázar de Sirga.[1]