Farah Pahlaví

Farah Pahlaví, rozená Farah Díba (persky فرح پهلوی‎, * 14. října 1938 Teherán) je bývalá íránská císařovna (šáhbanú).

Farah Pahlaví
Farah Pahlaví v roce 1972
Narození	14. října 1938 (83 let) Teherán
Národnost	íránský Ázerbájdžánec
Choť	Muhammad Rezá Pahlaví (1959–1980)
Rodiče	Sohráb Díba a Farida Qotbíová
Děti	Kýros Rezá Pahlaví Farahnaz Pahlaví Alí Rezá Pahlaví Leila Pahlavíová
Příbuzní	Leila Díbaová Noor Pahlavíová (vnučka)
Sídlo	Paříž (do 1959) Teherán (1959–1979) Egypt (od 1979) Spojené státy americké
Alma mater	École Spéciale d'Architecture
Profese	spisovatelka, překladatelka, architektka a politička
Náboženství	ší'itský islám
Ocenění	Řád slona (1963) velkohvězda čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku (1965) velkokříž Řádu svatého Olafa (1965) velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1967) dáma velkokříže s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku (1974) … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	www.farahpahlavi.org
Commons	فرح پهلوی
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pochází z rodiny vysokého důstojníka íránské armády, která po otcově předčasné smrti zchudla. Absolvovala lyceum v Teheránu a pak studovala na pařížské École Spéciale d'Architecture, kde se seznámila s íránským panovníkem Muhammadem Rezou Pahlavím, který byl v té době dvakrát rozvedený a neměl mužského potomka. Provdala se za něj 20. prosince 1959. Původně užívala titul královny, v roce 1967 byla korunována na císařovnu, což mělo symbolizovat emancipaci íránských žen.[1] Se šáhem Pahlavím měla čtyři děti: Kýros Rezá Pahlaví, Farahnaz Pahlaví, Alí Rezá Pahlaví a Leila Pahlaví. Jako panovnice se intenzivně věnovala sociální, vzdělávací a kulturní problematice, založila mezinárodní umělecký festival v Šírázu a Teheránské muzeum současného umění, byla patronkou čtyřiadvaceti dobročinných organizací.[2]

V důsledku islámské revoluce odešla s manželem 16. ledna 1979 do exilu v Egyptě, kde Muhammad Rezá Pahlaví v roce 1980 zemřel na rakovinu. Později žila ve Spojených státech amerických a ve Francii. Napsala autobiografickou knihu, která vyšla v češtině pod názvem Paměti (Argo 2004).