Fanfrnoch

Fanfrnoch, také famfrnoch, bukač, brumbál, nebo bukál[1][2][3][4] je starodávný český lidový rytmický hudební nástroj, původem z Chodska. Patří do skupiny bicích nástrojů blanozvučných (membranofony), s neurčitou výškou tónu.

Fanfrnoch

Hra na fanfrnochy

Je to hliněná nebo plechová nádoba [5] (džbán), která je potažena napnutou měchýřovou blanou[2] (kůží) a uprostřed je provlečen svazek žíní[2] (zpravidla dva žíňové provázky).[3] Čím větší nádoba, tím má fanfrnoch hlubší, silnější tón, naopak menší nádoba dává nástroji tón vyšší. Na nástroj se hraje taháním za žíně navlhčenými prsty, které třením vydávají specifický tón.[1][6] Nástroj drží hráč zpravidla mezi koleny a hraje střídavě levou a pravou rukou.[3] Fanfrnoch býval vyhrazen výhradně chlapcům a mužům, podobně jako např. velikonoční řehtačky. Je však známa i hra na fanfrnoch ve dvojicích, kdy žena (dívka) vypomáhá hráči a džbán drží, zatímco muž nástroj rozeznívá. To je praktické hlavně při chůzi, tedy při koledovacích obchůzkách, a používají-li se větší nástroje. Hra na fanfrnoch nese s sebou určitý komický prvek, jak vizuální (způsob hry je poměrně neobvyklý) tak i zvukový.

Fanfrnoch se používal jako doprovod k jiným nástrojům, ale především s ním koledovali chlapci na Nový rok[6] jako doprovod ke zpěvu lidové písničky, např. Fanfrnoch (lidová koleda z Chodska).

V české lidové hudbě patří fanfrnoch mezi nástroje sezónní, je totiž spojen pouze s dobou Vánoc a s koledováním.[7]

"Nedělej fanfrnochy" znamená také "nedělé drahoty", "nedělé otočenó" (na Moravě).