Fairey F.127

Fairey F.127 (známý také pod přiděleným sériovým číslem N9) byl prototyp britského dvouplošného plovákového letounu. Stroj vznikl v jediném exempláři v době první světové války. Podílel se na prvních zkouškách katapultových startů z paluby lodi Royal Navy a později byl odkoupen Norskem.

F.127
Fairey F.127 na katapultu HMS Slinger
Určenípalubní plovákový letoun
VýrobceFairey Aviation
První let5. července 1917
Charakterprototyp
Vyrobeno kusů1
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a vývoj

Společnost Fairey Aviation v roce 1917 přišla s dvěma odlišnými projekty, kterými reagovala na specifikace Admirality N.2(a) na dvoumístný palubní plovákový letoun pro Royal Naval Air Service, jeden poháněný motorem Rolls-Royce Falcon a druhý stroj poháněný motorem Sunbeam Maori. Stroj F.127 je také znám pod přiděleným sériovým číslem N9. Poprvé vzlétl 5. července 1917,[1]:s.68. Druhý, F.128 sériového čísla N10 s motorem firmy Sunbeam (z něhož se posléze vyvinul prototyp stroje Fairey III), vzlétl 14. září 1917.

F.127 byl jednopříhradový dvouplošník s nestejným rozpětím křídel. Ta byla řešena jako sklopná, aby se usnadnilo skladování na palubách lodí. Po celém rozpětí dolního křídla byly instalovány vztlakové klapky. Pohonnou jednotku tvořil motor Rolls-Royce Falcon I o výkonu 230 H.P. (171,5 kilowattu). Chladiče vody byly umístěny v přední části trupu, po stranách motoru.

Výkony stroje při zkouškách nedosáhly předepsaných výkonů, zejména v dostupu a stoupavosti (čas výstupu do výšky 3048 metrů — 10,000 ft — neměl překročit 30 minut, ovšem praktický dostup stroje nepřesáhl 2621 metrů). Stroj tudíž nebyl objednán, ale pokračovalo se v dalším vývoji. Ten nakonec vedl až k sériové výrobě strojů Fairey Type IIIA, Type IIIB a Fairey Type IIIC.

Zkoušky

Prototyp byl použit při zkouškách katapultových vzletů, při testech vůbec prvních katapultů vyrobených na zakázku Royal Navy. Po úpravách konstrukce byl stroj od června 1918 zkoušen v MEAD (Port Victoria Marine Experimental Aircraft Depot), kde na zkušební katapultové lodi HMS Slinger byly uskutečněny první vzlety za pomoci katapultu z lodi Royal Navy.[1]:s.68–70

V roce 1919 byl F.127 zpětně odkoupen výrobcem. K 1. květnu 1919 dostal civilní registraci K-103 (později byla změněna na G-EAAJ). Byl opatřen výkonnějším motorem Sunbeam Maori II a upravenými křídly o shodném rozpětí.[1]:s.70 V květnu 1920 byl letoun prodán Norskému královskému námořnictvu. V roce 1927 byl námořnictvem prodán, zakoupil jej Bjørne Neilson z Eidsvoldu (nedaleko Osla). Nosil registraci N-20. Byl odepsán a sešrotován v únoru 1929, poté, co byl 12. června 1928 poškozen při havárii.

Hlavní technické údaje

Údaje podle Fairey Aircraft since 1915[1]:s.70

  • Osádka: 2 muži (pilot a pozorovatel)
  • Rozpětí: 15,24 m
  • Délka: 9,82 m
  • Výška: 3,96 m
  • Nosná plocha: 42,36 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 1224,2 kg
  • Vzletová hmotnost: 1729 kg
  • Maximální rychlost: 145 km/h
  • Dostup: 2621 m
  • Čas výstupu do výšky 1524 m: 9 min 20 sec
  • Vytrvalost: 5 hodin 15 minut

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fairey N.9 na anglické Wikipedii.

  1. Taylor 1974

Literatura

  • BRUCE, J. M. British Aircraft 1914-18. London: Putnam, 1957. (anglicky)
  • MASON, F. K. The British Bomber since 1914. London: Putnam, 1994. ISBN 0-85177-861-5. (anglicky)
  • TAYLOR, H. A. Fairey Aircraft since 1915. London: Putnam, 1974. ISBN 0-370-00065-X. Kapitola N9, s. 67–70. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.