Facebooková skupina

V prostředí sociální sítě Facebook se skupiny dělí na 3 úrovně podle zabezpečení soukromí skupiny[2]:

• Veřejná (dříve otevřená) – skupina, její obsah i členové jsou viditelní pro všechny uživatele Facebooku, ale nemohou do ní přispívat, aniž by se stali členy. Členství nevyžaduje potvrzení od správce nebo člena skupiny.
• Soukromá (dříve uzavřená) – uzavřené facebookové skupiny umožňují zajistit větší míru soukromí. Skupina a její členové jsou viditelní pro všechny uživatele Facebooku, ale obsah není veřejný. Členství vyžaduje potvrzení od správce nebo člena skupiny. Tento typ skupiny na Facebooku lze doporučit uzavřenějším komunitám typu: spolužáci ze školy nebo členové klubu/sdružení/organizace/asociace.
• Tajná – z hlediska ochrany soukromí jsou tajné facebookové skupiny nejdokonalejším typem skupin. U tajné skupiny nevidí nečlenové, ani kdo je členem skupiny, ani nevidí jakýkoliv publikovaný obsah ve skupině. Skupina není viditelná, aniž by uživatel dostal pozvánku k přidání se do skupiny od jejího správce nebo člena.[3]

Zakladatel skupiny má pozici administrátora/správce a skupinu spravuje. Pokud se jedná o uzavřenou nebo tajnou skupinu schvaluje vstup novým uživatelům. Správce může zároveň z běžného uživatele vytvořit také správce nebo tzv. moderátora. Ten má stejné pravomoci jako správce, ale nemůže nového správce ani moderátora jmenovat, odebrat ho nebo měnit nastavení skupiny.[4]

Frekvenci oznamování nových příspěvků si může každý uživatel zvolit sám, ze čtyř možností:

• všechny nové příspěvky
• hlavní příspěvky
• příspěvky přátel
• vypnutí všech upozornění

Jak facebooková skupina, tak stránka slouží ke sdružování uživatelů a komunikaci, každá však stojí na jiném principu. Stránka je viditelná všem a umožňuje osobám, společnostem a organizacím prezentaci na internetu a spojení s fanoušky, kteří mohou stránku sledovat a být informováni o novinkách. Stejně jako profil reprezentuje skutečné osoby, stránka má reprezentovat autentické a skutečné společnosti. Stránky jsou pravidelně kontrolovány a prověřovány.

Na rozdíl od toho facebooková skupina slouží je spojení menšího počtu lidí se společným zájmem. Mohou diskutovat, sdílet obsah relevantní k zaměření skupiny a organizovat aktivity. Stejně jako u stránky, členové dostávají upozornění o nových příspěvcích.[5]

Vztahy ve facebookových skupinách jsou vytvářeny v úrovni společného zájmu. Pro uživatele je to možnost vytvářet vztahy s lidmi, komunikovat a sdílet obsah témat, který zajímá celou skupinu. Administrátor může přímo posílat zprávy členům a všichni členové mohou komunikovat i v rámci jednoho skupinového chatu.

Podle posledních statistik je každý uživatel v průměru členem 80 skupin a podle pravidel Facebooku může jeden uživatel být přihlášen maximálně ve 600 skupinách. Člověk může skupinu samovolně opustit a smazána může skupina být jen pokud v ní již nejsou žádní členové.[4]

Facebook je místo, kde se lidé primárně propojují, v posledních letech ale začal být také užíván i k něčemu jinému. Lidé začali v nejrůznějších skupinách nakupovat a prodávat zboží. Více než 450 milionů lidí navštíví nákupní a prodejní skupiny každý měsíc.[6]

Facebook proto v roce 2016 spouští “Marketplace”. Službu, která slouží k prodeji různého zboží mezi uživateli Facebooku. Marketplace startuje v USA, Británii, Austrálii a na Novém Zélandu, dostupné je uživatelům starším 18 let. Na podzim 2017 byla služba rozšířena do 17 států v Evropě, včetně České republiky.[7] V aplikaci stačí zveřejnit fotku, popis a přidat cenu, vše jde zvládnout z mobilu (ve webové aplikaci se služba objevila až později). Zájemce pošle prodávajícímu zprávu a následně je již vše výhradně v jejich kompetenci a Facebook do obchodování více nezasahuje. Pouze usnadňuje nacházení nových věcí a zbavování se těch, které už uživatel nepotřebuje.[8] 

Na začátku roku 2015 byla spuštěna samostatná aplikace pro správu facebookových skupin. Podle Marka Zuckerberga více než 700 milionů uživatelů používá facebookové skupiny pravidelně každý měsíc a aplikace ulehčuje jejich správu. V aplikaci má uživatel uložené všechny skupiny, ve kterých je členem, řazené podle frekvence používání.  Aplikace je dostupná ve všech zemích na zařízeních iOS i Android.[9]

Podle znaků, kterými se vyznačuje sekundární skupina v teorii autora E. W. Burgesse lze facebookovou skupinu zařadit právě do ní. Znaky jsou: vytváření za účelem dosažení určitých společných cílů, jedinec do skupiny přichází již socializován a podílí se na jejím fungování. „Interpersonální vazby jsou méně osobní, dominantním typem vazby je vztah funkční a instrumentální. Skupiny jsou početnější, takže osobní známost každého s každým není většinou téměř možná[12] . Existence skupiny je přímo závislá na účelu, za kterým byla založena. Nevznikají v ní až na výjimky žádné intimní vztahy, naopak jsou v rámci fungování chápany jako nežádoucí. Nejčastěji jde například o všechny asociace, organizace, zájmová sdružení, ale i politické strany, pracovní kolektiv, školní kolektiv, sportovní týmy nebo církevní komunity.

Facebooková skupina odpovídá i definici referenční skupiny podle R. K. Mertona[12] uvedené ve Velkém sociologickém slovníku, a to jak otevřená, uzavřená i tajná. Podle ní člověk přizpůsobuje své chování, vzhled (zde lze vztáhnout například na virtuální sebeprezentaci – správa profilu, profilová fotka), názory atd. Pokud člověk není jejím členem, usiluje o to, být její součástí. Budoucí i současní členové skupiny mohou vykazovat specifické znaky a vlastnosti, charakteristické pro hodnoty skupiny. V tomto kontextu lze jako referenční skupiny označit hlavně skupiny uzavřené a tajné.