Explorer 10

Explorer 10 byla americká vědecká družice, vypuštěná v roce 1961. Cílem byl výzkum magnetických polí a plazmatu v magnetosféře a prostoru mezi Zemí a Měsícem. Satelit byl vynesen raketou Delta-DM19 25. března 1961 a byl umístěn na silně eliptickou dráhu.

Explorer 10
Jiné názvy	P-14
COSPAR	1961-010A (κ)
Katalogové číslo	98
Start	25. března 1961
Kosmodrom	Cape Canaveral LC-17
Nosná raketa	Delta-DM19
Zánik	duben 1961
Provozovatel	NASA
Druh	vědecká družice
Program	Explorer
Hmotnost	79 kg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Družice byla válcovitého tvaru stabilizovaná rotací. Rychlost rotace byla 109 otáček za minutu, což odpovídá jedné otáčce za 0,548 sekundy. Dodávku elektrické energie zajišťovaly pouze baterie, které nebylo možno dobíjet a životnost družice tak byla velmi omezená. Data byla vysílána v reálném čase po dobu 52 hodin od startu, tedy pouze ve vzestupné fázi prvního oběhu. Přístrojové vybavení tvořil rubidiový magnetometr a dvě magnetické indukční sondy ke studiu magnetických polí. Indukční sondy byly umístěny na ramenech, vzdáleny 790 milimetrů od těla sondy, aby se předešlo možnému rušení způsobenému přítomností sondy. Pro měření plazmových polí byla na vrchu válcové části umístěna Faradayova plazmová sonda, která dokázala zaznamenávat protony s energiemi 0-5, 0-20, 0-80, 0-250, 0-800 a 0-2300 eV. Pozici Země, Slunce a Měsíce zjišťoval optický snímač polohy.