Esopské války

První válka vypukla v důsledku incidentu mezi Indiány a nizozemskými kolonisty z osady Wiltwijck (Wiltwijk, Wiltwyck, Wildwyck) na středním toku řeky Hudson (dnes Kingston, New York). Nizozemci oblast kolonizovali v roce 1651 a záhy začali mít problémy s místními Indiány ze skupiny Leni-Lenapů zvanými Esopové. Situace se nakonec uklidnila a v říjnu 1658 obě strany uzavřely dohodu o prodeji půdy. 20. září 1659 se však Indiáni najatí na práci na kukuřičném poli opili a během "veselí" došlo k hádkám a nedorozumění. Nizozemci, kteří byli vůči Indiánům krajně podezřívaví kvůli předcházejícím nesrovnalostem a také kvůli nedávno skončené "broskvové válce", domorodce napadli a nejméně jednoho zabili. Následovala indiánská pomsta v podobě ničení úrody, zabíjení dobytka a zapalování domů. Nizozemci odpověděli stejnou mincí. Vzájemné půtky nesoucí se ve stejném duchu trvaly necelých 10 měsíců. Nakonec došlo 15. července 1660 k uzavření míru. Esopové souhlasili s potvrzením držení půdy Nizozemci za mír a dodávky jídla.

Napětí mezi oběma etniky však trvalo a především Esopové zjevně prahli po pomstě. V červnu 1663 vyzvali Nizozemci Indiány k uzavření smlouvy. Ti jim odpověděli, že je jejich zvykem jednat neozbrojeni v otevřených osadách. Nizozemci souhlasili a 7. června 1663 umožnili velkému množství Esopů vstup do opevněné osady Wiltwijck. Část Esopů mezitím napadla sousední vesnici Nieu Dorp (nyní Hurley, New York) a když se zpráva o úspěšném útoku dostala mezi Indiány ve Wiltwijcku, zaútočili tito také. Domorodci si přinesli zbraně skryté v oblečení a batozích. Nakrátko ovládli část města, kterou vydrancovali a zapálili několik domů. Nizozemští osadníci a vojáci je pak vytlačili za opevnění. Esopové během obou útoků zabili 21 osadníků a odvedli několik desítek žen, dětí a jednoho muže do zajetí.
V červnu a červenci došlo k několika střetům, ale Nizozemcům se nepodařilo Esopy výrazně oslabit, neboť ti chytře využívali znalost terénu a po přepadu se vždy rychle vytratili. Nizozemci nicméně získali pomoc Mohawků a koncem července poplenili okolí hlavní esopské opevněné osady v horách na severu. V srpnu válka pokračovala ve stejném duchu - Nizozemci ničili indiánskou úrodu, k žádné větší bitvě nedošlo. V září 1663 se Nizozemcům konečně podařilo svést s Esopy bitvu. Výsledkem bylo více než 20 mrtvých členů kmene včetně náčelníka Papequanaehena, 13 zajatých a následné poničení jejich opevněné osady. Nizozemci měli 3 mrtvé a 6 zraněných. Tím válka de facto skončila, ačkoli Nizozemci provedli ještě jednu větší "destrukční" výpravu. Pravidelně pak posílali malé oddíly chránit zemědělce pracující na polích.

Přesné údaje, kolik války stály životů na obou stranách, nejsou k dispozici. Jednalo se přinejmenším o mnoho desítek a možná i několik stovek lidí. Nizozemští osadníci ztratili poslední zbytky důvěry v Indiány a jednali s nimi už jen s krajní opatrností. V květnu 1664 byla v Novém Amsterdamu uzavřena formální mírová smlouva. Esopové museli propustit zajaté osadníky. Tento mír však byl labutí písní nizozemské kolonie. O několik měsíců později ji obsadili Angličané, přejmenovali ji na New York a rok poté uzavřeli s Esopy svou vlastní dohodu. Ta stanovovala pravidla při obchodu, prodeji půdy a řešení incidentů. Esopové byli postupně - mírovou cestou a "právně v pořádku" - Angličany připraveni o své území.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Esopus Wars na anglické Wikipedii.

• Kieftova válka
• Broskvová válka